Pragerovy kostky na Praze 2 jsou ve špatném stavu. Opraveny mají být do konce roku 2022
Budovy od architekta Karla Pragera ve Vyšehradské ulici v Praze 2 by měly být opraveny do konce roku 2022. ČTK to sdělil Marek Vácha, mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR). Tato instituce v budovách sídlí a má je ve správě. V budovách je špatná statika a zatéká do jejich konstrukce. Náklady oprav zatím nejsou známy.
Nedostatky jsou podle odborníků v použitém závěsném konstrukčním systému, který nevyhovuje dnešním normám. Kromě toho, že budou všechny tři objekty opraveny, vznikne i nový systém hospodaření s dešťovou vodou a střechy budou takzvaně zelené. Na některých z nich budou zpřístupněny střešní terasy. To by se mělo týkat zejména budovy Centra architektury a městského plánování (CAMP).
Magistrát v minulosti plánoval opravy až za miliardu korun. Od letošního 1. Ledna má však budovy ve správě IPR a podle Váchy by se rekonstrukce měla pohybovat v řádu stovek milionů korun.
Z areálu zmizí auta
Změny chystá IPR také v okolním areálu. Letos došlo k odstranění mříží mezi sousoším do Vyšehradské ulice, které by se v budoucnu mělo dočkat restaurace. „Nově budou rekonstruovány a zpřístupněny historické schody z ulice Pod Slovany, areál bude propojen s revitalizovanými zahradami Emauzského opatství, vzniknou rekreační a pobytové plochy, bude upravena cestní síť, z areálu zmizí auta,“ uvedl Vácha. Staré vybavení areálu pak vystřídají nové lavičky, koše a osvětlení. Areál bude mít také nový systém orientace.
Kancelářská budova architekta Karla Pragera zůstává i dnes reprezentantem brutalismu, architektonického stylu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, jehož stěžejním materiálem byl beton.
O tom svědčí i fakt, že zde sídlí Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, kde pod rukama odborníků vznikají zásadní strategické dokumenty pro rozvoj Prahy včetně diskutovaného metropolitního plánu.
Od kapitána Nemá k lidem
Památkový katalog o kostkách hovoří takto: „Naproti baroknímu kostelu sv. Jana Na Skalce vznikl areál tří objektů ve tvaru tmavých hranolů s lehkým obvodovým pláštěm, vynesených nad terén na dvoupodlažních soklech, jež sloužily jako zázemí Projektovému ústavu hlavního města Prahy včetně vlastního ateliéru autora staveb, architekta Karla Pragera. Byly postaveny v letech 1969 – 73 jako novostavby v daném kontextu kontroverzní, měřítkem i hmotově ale vyřešeny úspěšně, v městském panoramatu se neprojevují rušivě.
Druhá neuskutečněná část výstavby měla dosahovat až ke Karlovu náměstí. Podle projektu z května 1988 od ateliéru arch. Pragera byla realizována obnova obvodového pláště. Podkladem byl původní projekt fasády z r. 1968. Došlo k výměně dvojskel, přetmelení, předsazení skla Conner s barevnou fólií před parapetní panely do hliníkových úchytek, repasi okenních křídel a kování. Tmelení silikonovým tmelem bylo provedeno způsobem použitým u rekonstrukce fasádního pláště areálu Federálního shromáždění. Zároveň proběhla výměna dveřních křídel z kaleného skla, repase kování a náhrada dřevěných dveří do atria za prosklené (Technická zpráva, Ing. Staněk). Dva objekty nyní užívá IPR, objekt A magistrát HMP.“
„Architekt Karel Prager byl bezesporu silnou osobností, což bylo zároveň i jeho největší slabinou, protože zřejmě nikdy nenarazil na oponenta svého formátu, který by ho dokázal vrátit od vizí kapitána Nema k lidem, kteří budou v jeho stavbách žít nebo pracovat. Téměř všichni současníci se shodují na tom, že architekturou doslova žil a že dokázal vybudovat ateliér, kde se soustředili talentovaní lidé všech profesí, že dokázal všechny kolem sebe strhnout a v období obecného všudypřítomného šlendriánu doslova ze země vydupat v potřebné kvalitě vše, co bylo zapotřebí pro realizaci jeho staveb,“ píše Tomáš Hokeš v článku KAREL PRAGER - ARCHITEKT NAD ČLOVĚKEM.
nyv