22. 7. 2022
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Nově se kulturní památkou stala budova Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze navržená architektem Josefem Fantou. Dominantní budova na pravém břehu Vltavy začala vznikat v roce 1928 a dokončena byla o šest let později. Jedná se o vysoce kvalitní reprezentativní architekturu ve stylu moderního klasicismu s důrazem na řešení detailů.
Pro výstavbu budovy byly vybrány zanedbané pozemky na pravém břehu Vltavy, v prostoru vyústění ulic Na Františku, Klášterské, Plžové, dnešní Řásnovky a Hradební. Autorem návrhu na výstavbu paláce Ministerstva průmyslu, obchodu a živností a Patentního úřadu byl jeden z nejvýznamnějších českých architektů Josef Fanta. Třípatrová budova je postavena na základním obdélném půdorysu, má kamennou fasádu ze žuly a pískovce. Dominantním prvkem budovy je prosklená kopule. Zajímavé jsou pak detaily a zdobení budovy. Například atika s nadživotními figurálními plastikami symbolizujícími Průmysl, Obchod, Řemesla a Plavbu nebo pylony, nesoucí čtyři reliéfy státních znaků Československé republiky. Na půdě ministerstva je dodnes uschována velká část původních sádrových modelů soch. Cenné jsou také mramorové obklady stěn či tepané schodišťové zábradlí. Veškeré vybavení pochází z kvalitních materiálů v duchu takzvaného gesamtkunstwerku, tedy že veškeré zabudované prvky jako okna, dveře, schodiště i stropní svítidla, zrcadla či popelníky jsou součástí stavby.
Návrh na prohlášení budovy za památku vznikl při vyhodnocení významných, dosud neprohlášených ministerských a jiných veřejných budov v Praze, vytipovaných v souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Palác České spořitelny (dnes Akademie věd České republiky)
Palác s průčelím ve stylu italské renesance a velkoryse řešeným bankovním sálem (dnes knihovna Akademie věd České republiky) patří k významným příkladům architektury historismu v Praze. Budovu postavenou na základě vítězného soutěžního návrhu zdobí díla Josefa Mánesa, Otto Menzela (alegorie na atikách), Josefa Václava Myslbeka a Josefa Mařatky (plastiky lvů na schodišti, karyatidy v bankovní hale).
Budova prošla stavebními úpravami v letech 1949, 1952, 1961, 1974 a 1986. Částečně se opravovala také po povodních v roce 2002, kdy byly sanovány sklepní prostory. V letech 2003 až 2006 byly přestavěny půdní prostory na kanceláře a archivy, do exteriéru se tyto úpravy projevily střešními okny. V roce 2007 bylo zastřešeno vnitřní atrium v západní části budovy. Další stavební úpravy byly v roce 2012 po uvolnění prostor v suterénu po odchodu České pošty. I přes tyto stavební úpravy je budova jako celek podle ministerstva dochována ve vysoké míře autenticity většiny interiérového zařízení a původního mobiliáře reprezentačních prostor.
Architekt Josef Fanta (1856 až 1954) je autor řady staveb či úprav domů v Praze, především v secesním, ale často i historizujícím slohu. Patří k nim třeba jeho vlastní nájemní dům v dnešní Husitské ulici na Žižkově, úpravy Průmyslového paláce v Holešovicích, budova Hlavního nádraží v Praze, studentská nadační kolej v Jenštejnské ulici na Novém Městě či obnova kostela sv. Václava na Zderaze.
Mohlo by vás zajímat:
