Praha má novou rozhlednu. Jmenuje se Doubravka a pochází z ateliéru Martina Rajniše
Ateliér Huť architektury Martina Rajniše stojí za unikátním projektem nacházejícím se na Praze 14. Jedná se o první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského vysílače. Na stavbu bylo použito akátové dřevo, doplněné o modřínové a ocelové prvky. Projekt finančně podpořila také veřejnost a to formou darů v hodnotě bezmála půl milionu korun v podobě nákupu schodů s vlastními vzkazy.
„Mám velkou radost, že Čihadla, konkrétně kopec Horka, po zhruba roce těžké práce zdobí tahle proutěná kráska. Doubravku vnímám jako velmi silný symbol a novou dominantu městské části. Věřím, že svou neotřelostí bude lákat návštěvníky zblízka i zdaleka,“ říká starosta městské části Praha 14 Radek Vondra. Podle něj je Doubravka prvním krokem k rozvoji celých Čihadel, přesněji k jejich revitalizaci do podoby přírodního parku nabízejícího zázemí pro různé aktivity. „Vážím si toho, že zrovna u nás našel Martin Rajniš tu správnou inspiraci pro další své dílo,“ dodává.
Experimentální neznamená nejistý
Doubravka se otevírá na den přesně od okamžiku, kdy byl před čtyřmi lety na břehu Kyjského rybníku vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku budoucí rozhledny. Tři roky trvala pozorování a měření spojů a ohybu materiálu předcházející zahájení samotné, co do výšky dvojnásobné věže. Realizace pak zabrala celý rok. To jen dokládá, že nová, veřejně přístupná rozhledna, které se obyvatelé Prahy dočkali po pětadvaceti letech, je typickou ukázkou experimentální architektury. Byla navržena na konkrétní místo se stavebně-konstrukčními detaily, jež nelze vidět kdekoliv jinde. „Experimentální samozřejmě neznamená nedotažená nebo nejistá. Máme propočítaný a vyzkoušený každý centimetr. Spíš jde o proces výstavby, kdy jsme skici a plány ověřovali až přímo na místě. Za větru, deště, mrazu nebo pražícího slunce," vysvětluje prof. ing. arch. Martin Rajniš, který spolu se svým týmem z ateliéru Huť architektury stál za návrhem, ale i za realizací Doubravky.
Použití akátového dřeva
Rukopis Huti architektury se promítnul do podoby trojbokého jehlanu i do zvoleného materiálu. Převládá snadno obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo, doplněné o modřínové a ocelové prvky. Nejvyšší bod věže se díky korouhvi tyčí do výše dvacet tři a půl metru. „Akát je z hlediska trvanlivosti ten nejlepší materiál, co jsme mohli použít. Ze zkušenosti vím, že hodně záleží na orientaci prvků v konstrukci, vodorovné odcházejí výrazně rychleji, těch tam máme minimum. Máme i vymyšlenou ocelovou podporu pod Doubravku, kterou tam za patnáct let můžeme dát. Určitě nehrozí, že by v roce 2033 bylo místo Doubravky opět prázdné místo,“ říká architekt David Kubík, jenž byl za výstavbu rozhledny v týmu Huti architektury odpovědný.
Městská část získá rozhlednu do vlastnictví v průběhu léta. Veřejnosti však bude Doubravka sloužit od 15. června. V jeden moment může na vrcholu stanout devět osob. Na nejvyšší bod s podestou ve výšce dvacet metrů vede devadesát osm schodů.
Slovy Martina Rajniše
„Lidi, který přicházej k rozhledně, dostávají chuť na ní vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlídnout se po kraji nám možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí. My, národ neznabohů, a i v tom si s Čechy rozumím, se dostáváme na vrcholu rozhledny do jinýho rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široký krajiny, cejtíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo."
nyv
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
