Praha plánuje Hradební korzo. Podobnou myšlenku měl už Karel IV.
Informační kontejner IPR v ulicích Prahy představil plánovanou proměnu Hradebního korza. S podobným nápadem přišel i Karel IV., jeho představa však nebyla zrealizována. Diskutované území se rozpíná od Mostu Legií u Národního divadla, až po Štefánikův most u Revoluční ulice.
Hlavním cílem konceptu je rozšíření pražské hlavní promenády od řeky k řece - mostu Legií až po Štefánikův most. Hradební korzo bude fungovat jako základní dokument, na který budou navazovat jednotlivé menší projekty v území. „Hradební korzo je jednou z nejdůležitějších lokalit pražského centra. Dnes však funguje každá část zvlášť a proto chceme celé území propojit a vytvořit příjemnou třídu světové úrovně. Plánujeme vysazení nových stromořadí a s nimi související použití zasakovacích povrchů nebo umístění jednotného městského mobiliáře,“ říká Petr Hlaváček, první náměstek primátora.
Dalším záměrem koncepce je vytvoření podmínek pro případné budoucí zavedení tramvajové dopravy v celé délce Hradebního korza s návazností na tratě na Václavském náměstí a na náměstí Republiky. Nezapomíná se ani na cyklisty a řidiče. „Chceme myslet na všechny druhy dopravy, které se v území nachází. Pěší, veřejnou, automobilovou i cyklistickou. Každá z nich bude mít v návrhu své místo, aby plnila co nejlepší funkci vedoucí ke kvalitním veřejným prostranstvím,“ říká Adam Scheinherr, radní pro dopravu hl. města Prahy.
Na Jungmanově náměstí se objevil bílý informační kontejner začátkem minulého týdne. Do dnešního dne mohou občané konzultovat vlastní nápady v kontejneru na náměstí Republiky. Součástí informační tour byly i komentované vycházky a doprovodný program. Po sběru myšlenek a nápadů od občanů pak budou práce na projektu probíhat přibližně další rok.
Nápad z minulosti
Podobnou myšlenku, jakou dnes řeší pražští radní, měl i Karel IV. Přemýšlel totiž o vybudování městského bulváru v místech, kde v jeho době stály hradby oddělující Staré a Nové město. Jeho nápad se však začal realizovat až roku 1787, kdy císař Josef II. nařídil zbourat hradby a zasypat hradební příkop. Tím začal koridor od současné Národní po Revoluční nabírat na tržní hodnotě a atraktivitě.
Proměna z periferie znamenala příliv návštěvníků a výstavbu obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.
Psali jsme také: