26. 6. 2024
/ Autor: IPR
Praha schválila návrh nových stavebních předpisů. Budou v souladu s novým stavebním zákonem. Pražské stavební předpisy nabudou účinnosti souběžně s novým stavebním zákonem a celostátní vyhláškou o požadavcích na výstavbu (vyhl. č. 146/2024 Sb.), tedy 1. července 2024. Nové městské stavební předpisy zaručují kontinuitu s dřívějším zněním Pražských stavebních předpisů a zároveň se přizpůsobují novému znění stavebního zákona.
„Chceme vytvářet čtvrti jako Vinohrady nebo Dejvice, nikoli pouze sídliště. Praha proto využila svého práva na vlastní stavební předpisy a v roce 2014 přišla se zásadní změnou v jejich pojetí. Tato změna spočívala v návratu k tradičním hodnotám, na nichž byla Praha urbanisticky založena, jako jsou například bloková zástavba, uliční čára nebo tradiční ulice se stromořadím,” popisuje proces vzniku Pražských stavebních předpisů náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.
Jelikož se účinnost Pražských stavebních předpisů během uplynulých 10 let osvědčila, o své stavební předpisy projevila zájem i ostatní krajská města. Nový systém, který přichází s platností nového stavebního zákona, nyní vygeneroval požadavek na změnu Pražských stavebních předpisů. Do jisté míry se jimi však nechal inspirovat.
„Podstatná část původních Pražských stavebních předpisů je od 1. července 2024 obsažena v samotném stavebním zákoně, jejich další část je pak v celostátní stavební vyhlášce, která platí pro všechny obce v Česku. Brno již vydalo své (brněnské) stavební předpisy účinné také od 1. července 2024 a Ostrava na nich pracuje. Systém se mění, kontinuita pro investory, stavebníky i město je však i v novém systému zajištěna. Ukázalo se, že cesta, kterou se Praha v 2014 vydala, je správná, naše stavební předpisy přebírá stát a další města. Věříme, že podobně tomu bude například i s metodikou spoluúčasti investorů,” doplňuje Hlaváček.
Novela stavebního zákona od 1. července mění podmínky, za kterých se česká města mohou rozvíjet. Zaměřena je ale primárně na malé obce, pro velká města je v mnohém nevyhovující. „Pravomoc pro Prahu v podobě městských stavebních předpisů je pro nás i pro ostatní velká česká města naprosto klíčová,” uvádí ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.
Na návrhu městských stavebních předpisů pracovali společně odborníci z Prahy, Brna a Ostravy, tedy z měst, kterým novela stavebního zákona umožňuje odchýlit se od jednotné vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
„Pravomoc se podařilo vyjednat i díky úsilí iniciativy českých měst CityDeal. S kolegy z Brna a Ostravy jsme následně vypracovali společné znění návrhu městských stavebních předpisů, které by v budoucnu mohla převzít i další velká města,“ dodává Ondřej Boháč.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Nakladatelství IPR odhaluje knižní novinky
Nakladatelství Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vzniklo v roce 2021. Nyní má na kontě již pět titulů o českých architektech, pražském urbanismu či roli památek v současné společnosti. Nový ediční plán slibuje vůbec první český překlad slavného amerického architekta a kritika architektury Michaela Sorkina. Ještě na jaře vyjde také dotisk úspěšné publikace Neviditelné město od Romana Marse a Kurtha Kohlstedta.
Mohlo by vás zajímat
Udržitelná architektura
Česká rada pro šetrné budovy připravila společný výklad EU Taxonomie pro prostředí České republiky a zjednodušuje implementaci developerům, architektům i finančním institucím
Evropská unie zavádí nové regulační požadavky na vykazování udržitelnosti. Pro tento účel používá název EU Taxonomie. Jedná se o nástroj, který umožňuje definovat udržitelnost investic a který by měl posunout evropskou ekonomiku směrem ke klimatické neutralitě. Technická screeningová kritéria EU Taxonomie jsou však formulována mnohdy velice obecně a široce. Umožňují tak různý výklad posouzení i přísnosti dopadu na návrh nebo akvizici budov. Česká rada pro šetrné budovy v rámci pracovní skupiny ESG/Taxonomie vedené Petrem Vogelem proto vypracovala zásadní dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie, který sjednocuje metodiku hodnocení projektů.
Dokument najdete na stránkách České rady pro šetrné budovy ZDE.
