Pražané při výběru bydlení preferují blízkost MHD a občanskou vybavenost. Páteční odjezdy na chaty a chalupy už příliš netáhnou.
Společnost Central Group zadala společnosti Ipsos realizovat průzkum. Na základě toho se zjistilo, že třetina Pražanů hledí při výběru bydlení zejména na dostupnost městské hromadné dopravy. Pro pětinu je klíčová občanská vybavenost nebo blízkost zeleně. Zejména starší generace pak vybírá bydlení s ohledem na historickou vazbu k místu. Průzkum proběhl mezi 525 respondenty.
Stále platí, že nejdůležitějším kritériem pro výběr vlastního či nájemního bydlení je lokalita. To je závěr zmíněného průzkumu. Ten obsahoval dvě otázky: „Co hraje roli při výběru místa, kde budete bydlet (nájem, koupě bytu)?“ a „Jak nejčastěji trávíte víkendy a prodloužené víkendy?“. Ukázalo, že panují velké rozdíly v preferencích u různých věkových kategorií.
Požadavky na lokalitu, v níž budou dotyční trávit následující léta, se liší v závislosti na věku respondentů. Starší generace kromě blízkosti MHD a občanské vybavenosti uvádí hojně i historické vazby na místo. Jednoduše řečeno jde o to, že jsou v tom či onom místě zvyklí žít.
Menší byty a větší dostupnost MHD
U věkové kategorie 54 až 65 let tuto možnost uvedla bezmála třetina dotázaných. Naopak pro mladé je tento parametr zanedbatelný a ve věkové kategorii 18 až 26 let tvoří jen pět procent. U mladých s převahou vítězí výběr bydlení podle dostupnosti MHD, a to s téměř 42 procenty.
I proto u nově vznikajících projektů s dobrou dostupností MHD tvoří největší podíl menší byty 1+kk a 2+kk, tedy byty, které jsou mezi mladou generací nejvyhledávanější. A to ať už pro vlastní bydlení, nebo bydlení nájemní. I u pronájmu platí, že blízkost metra či jiného přímého spojení do centra atraktivitu nájemního bytu výrazně zvedá.
Užívají si tam, kde bydlí
Tradiční páteční úprk na chaty a chalupy, který byl dlouhá léta trendem, je podle průzkumu na ústupu. Obyvatelé hlavního města nejčastěji tráví víkendy v místě, kde bydlí. Druhou nejoblíbenější víkendovou aktivitou jsou výlety do přírody či za kulturou. A ukazuje se, že čím mladší lidé, tím je tato tendence silnější. U skupiny respondentů ve věku 18 až 26 let pak tvoří podíl těch, kteří tráví volný čas v metropoli, téměř 55 procent.
Z průzkumu je tedy zřejmé, že Pražané začínají trávit více volného času ve městě. Proto pro své bydlení vybírají takové rezidenční lokality, které jsou blízko MHD a zeleně. „Stále více našich zákazníků se v rámci výběru lokality soustředí na nabídku aktivního odpočinku v okolí bytového projektu. Na prvním místě je pro ně ale vždy dopravní dostupnost. Největší zájem je tak o lokality přímo na metru nebo tramvaji,“ řekla výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Brownfieldy mají zlaté dno
Potvrzují to i nejnovější data prodejnosti projektů Central Group. Například u nejnovějšího rezidenčního projektu na Zličíně, který vyrůstá přímo u stanice metra na brownfieldu po bývalé Tatře Zličín, se během prvních dvou týdnů prodalo více než dvacet procent bytů z první etapy. „Za úspěchem tohoto projektu jednoznačně stojí právě blízkost stanice metra, stávající i budoucí občanská vybavenost nebo velký privátní park ve vnitrobloku,“ doplnila Tomášková.
Úspěšné jsou ale i další projekty, které nabízejí rychlou a pohodlnou cestu do centra Prahy. Vysokým tempem proto ubývají z nabídky i byty v projektu Zahrady Bohdalec v pražské Michli, kde se o dopravní obslužnost stará hned několik tramvajových linek. Podobně jsou na tom i další aktuální projekty Central Group na Praze 9, a to Harfa Design Residence a Rezidence U Radnice.
Průzkum také ukazuje, jak důležitá je výstavba na pražských brownfieldech. Ty se nacházejí v místech s již existující a obvykle i dostatečně kapacitní veřejnou dopravou a jsou dobře napojeny na dopravní i technické sítě. Odborníci se proto shodují na tom, že revitalizace velkých průmyslových areálů právě na rezidenční využití by měla být řešena přednostně.
Co je to brownfield?
Pojem brownfield je převzat z angličtiny, v doslovném překladu znamená hnědé pole. V podstatě jde ale o části urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci, jsou opuštěné, či málo využité, často obsahují ekologickou zátěž v podobě nežádoucích chemických látek uložených v zemi.
Mezi brownfieldy se řadí například nefunkční průmyslové a zemědělské stavby a areály, opuštěné vojenské prostory, území zdevastovaná těžbou nerostných surovin či skládkováním odpadů, opuštěné nebo nevyužívané železniční a jiné dopravní plochy, opuštěné, nebo nevyužívané objekty a areály občanské vybavenosti (nákupní střediska, administrativní budovy, školy, úřady, zdravotnická střediska a nemocnice, věznice, kulturní domy, kina, letní kina, hřiště, stadiony a jiné) a nebo jsou to také rezidenční lokality (ať již opuštěné nebo zchátralé a částečně ještě obydlené).
nyv