Celý koncept využívá praktických principů permakultury, zahrada je tedy ekologická, etická a smysluplně uspořádaná pro lidi i živočichy. Ostrava díky tomuto přístupu získala zřejmě první zahradu založenou na brownfieldu v Česku, navíc veřejnou a přímo v centru města.
Luční část zahrady před galerií PLATO byla před několika dny prvně posekána. Už nyní tak mohou návštěvníci spatřit její budoucí obrysy. Zahrada se dá rozdělit do pěti částí. Najdete tu louky s divokými lučními trvalkami vhodnými pro sušší biotopy, trvalkové záhony po vzoru bylinných zahrádek našich babiček, tůňku o šířce 4 metrů a hloubce zhruba 1,5 metru, která postupně zaroste kosatci, orobincem, blatouchy, pomněnkami nebo puškvorci, stromy včetně starých odrůd jabloní, keře a také pobytový krátce střižený trávník pro aktivity galerie a návštěvníky kavárny a výstav.
Všechny části zahrady zvyšují biodiverzitu městského prostředí, poskytují hmyzu zdroj nektaru a pylu a také podmínky a výživu pro drobné živočichy. Na zahradě se už usadili ježci a zajíci, ve vodním biotopu se daří vážkám, šídlům nebo bruslařkám.
„Okolí nového sídla galerie PLATO věnujeme stejnou péči a přikládáme mu stejnou váhu jako výstavám a našim vzdělávacím aktivitám. Permakulturní principy, na nichž je zahrada založena, jsou navíc téměř manifestem našeho přístupu k budování celé instituce. Investorem zahrady je město Ostrava. Nebylo to snadné, ale společně s ním a autorem konverze městských jatek jsme se nakonec propracovali k takové koncepci okolí galerie, které bude empatické nejen k lidem, ale také ke zvířatům. Konkrétní podobu vtiskla zahradě námi přizvaná odbornice na permakulturní design Denisa Tomášková.“ uvádí ředitel galerie PLATO Marek Pokorný.
Aktuálně se v zahradě chystá první zalévání z retenčních nádrží. „Skvělá zpráva je, že sazenice, stromy a louky se ujaly a prosperují tak, jak bylo zamýšleno. Některé rostliny přirozeně ještě nevyrostly, budou potřebovat čas a vhodné půdní podmínky, které jim budeme vytvářet bez použití chemie,“ hodnotí první jaro v osm měsíců čerstvé zahradě autorka konceptu výsadby, zahradní architektka Denisa Tomášková.
„V počátečních stádiích zahrada vypadá trošku jako divočina, ale postupem času se může propracovat k zahradě působící velmi upraveně. Kolem PLATO jsme vysadili hodně kvetoucích rostlin a zároveň jsme se snažili jít cestou, kdy množství vložené energie je od počátku co nejmenší. Samozřejmě vždycky je ale potřeba péče, a navíc kvůli kontaminaci zeminy je tady velmi specifická situace,“ dodává autorka výsadby zahrady Tomášková. Do své podoby by podle ní zahrada měla dozrát zhruba za pět až sedm let.
Zahrada se bude v dalších letech rozvíjet nejen z hlediska výsadby, ale i vybavení. Postupně přibude například kompostér, mobiliář jako lavičky a odpadkové koše, herní prvky nebo třeba pergoly. Jednotlivé části budou vznikat ve spolupráci s umělci a umělkyněmi a také návštěvníky PLATO.
„Dnes už v podstatě nikdo nediskutuje o tom, že probíhá klimatická změna. Zeleň ve městech se mění, protože bývají delší období sucha. Trpí veškeré krátce střižené travní porosty a výsadby. Všechny rostliny, které nejsou adaptované na vznikající ostrovy sucha a horka, umírají. Klasická praxe je, že vytvoříme instantní typ záhonu, nasázíme tam rostliny, zasypeme je nějakým druhem mulče a pohnojíme pomalu uvolňujícím se syntetickým hnojivem. To, co ale ve skutečnosti potřebujeme udělat, je dostat do měst zeleň, která poskytne větší biodiverzitu a umožní lepší podmínky pro život hmyzu a drobných živočichů. A zároveň vytvořit situaci, která umožňuje vkládat do údržby zeleně méně energie,“ dodává Tomášková.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Ostrava dokončila záchranu památkově chráněných jatek a otevřela v nich galerii současného umění PLATO
Historie ostravských jatek sahá do konce 19. století. Město tehdy zainvestovalo do zařízení, které ve své době bylo nejlepší v Rakousko-Uhersku. Jatka fungovala v různých fázích až do roku 1965, kdy se přestěhovala do Martinova, poté nevyužívaný objekt začal chátrat. Nyní se ale podařilo budovu jatek opět přivést k životu, slouží jako galerie umění.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Městská jatka v Ostravě
Cihelná stavba vznikala po etapách dle severočeského odborníka na industriální architekturu Antona Mollera. Nejdříve vznikla část v historizujícím pojetí (stav. Oscar Mratschek), kdy na počátku minulého století byla přistavěna Ignazem Felixem druhá etapa s mohutnou věží. Další partie - omítaná - vznikla na počátku dvacátých let, ta však byla během nedávné rekonstrukce odstraněna a nahrazena novostavbou. Jatky postupně chátraly a nakonec byly léta opuštěné.
