11. 12. 2022
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Již ve čtvrtek 15. prosince představí na své přednášce historik a teoretik architektury Zdeněk Lukeš proměny hradu po roce 1989. Po sametové revoluci se zde odehrálo několik zásahů, které místo proměnily. Zpřístupněny byly mnohé do té doby uzavřené prostory, např. Královská zahrada s Míčovnou, Jižní zahrady, Císařská konírna či Tereziánské křídlo Starého královského paláce. Zmíněny budou díla architektů Josefa Pleskota, Evy Jiřičné, Bořka Šípka, Petra Hlaváčka, ateliérů HŠH, DaM, D3A, Marka Štěpána a dalších.
Přednáška Architektura na Pražském hradě po Sametové revoluci se uskuteční v nově zrekonstruovaných prostorách Nejvyššího purkrabství. Vstupenky se prodávají na místě konání akce, platba 100 Kč je možná pouze v hotovosti. Je ovšem nutné provést rezervaci ZDE.
Pražský hrad je jedním z největších hradních komplexů na světě a po staletí slouží jako sídlo českých králů a prezidentů. Každá hlava státu výrazně měnila i podobu Hradu. Po revoluci se stal hradním architektem prezidenta Václava Havla Bořek Šípek, který podobu české dominanty měnil až do roku 2002. Za Václava Havla se nejdražším projektem stala rekonstrukce Španělského sálu za 70 milionů korun. Havel nechal zpřístupnit řadu prostor, do kterých se za komunistického režimu běžný člověk nedostal, jako je například Jelení příkop, Jižní zahrady nebo Královská zahrada. V té navíc vyrostla na pozůstatcích původní stavby Nová oranžerie architektky Evy Jiřičné. Spolu s tunelem pod Jelením příkopem od Josefa Pleskota představují jedny z mála staveb moderní architektury na Hradě. Prezident Václav Klaus dvorního architekta neměl, nemá jej ani prezident Miloš Zeman. Rozsáhlé rekonstrukce nicméně pokračují nadále.
Zdeněk Lukeš
Architekt, historik architektury a teoretik Zdeněk Lukeš se narodil v Praze v roce 1954. Po studiích Fakulty architektury ČVUT pracoval v letech 1980-1990 v Archívu architektury Národního technického muzea, od roku 1990 je zaměstnán v Kanceláři prezidenta republiky. Podílel se na revitalizaci hradního areálu. V letech 2000-2003 byl děkanem Fakulty architektury Technické univerzity v Liberci, od roku 2004 vede kurz Dějiny architektury na New York University v Praze. Je autorem a spoluautorem výstav o J. Plečnikovi, 10 století architektury, Splátka dluhu, Architekt E. Králíček, Český architektonický kubismus či Pražský funkcionalismus. Je autorem několika významných knih o moderní architektuře a také statí ve sbornících a katalozích a stovek odborných textů. Spolupracoval s Českou televizí (seriál 10 století architektury), Českým rozhlasem a BBC, vede rubriku Architektura na internetovém Neviditelném psu. Ve spolupráci s TV Architect natáčí vlastní pořad Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše, jehož první díl vyšel 9. 11. 2017 a od té doby vychází pravidelně. S naší televizí také od roku 2019 natáčí pořad Osobnosti současné architektury.
Na vybrané díly o proměnách Pražského hradu se můžete podívat ZDE:
- Skryté poklady architektury - 43. díl - Pražský hrad – Sloupový sál
- Skryté poklady architektury - 42. díl, část 5. - Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Vázové schodiště a Lví síň
- Skryté poklady architektury - 42. díl, část 4. - Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Pracovna
- Skryté poklady architektury - 42. díl, část 3. - Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Bílá věž
- Skryté poklady architektury - 42. díl, část 2. - Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Impluvium a Zelený sloupový salon
- Skryté poklady architektury - 42. díl, část 1. - Byt T. G. Masaryka na Pražském hradě, Vstupní hala a prezidentský výtah
- Skryté poklady architektury - 35. díl - Masarykova vyhlídka, Pražský hrad
- Skryté poklady architektury - 34. díl - Zahrada Na Baště, Pražský hrad
- Skryté poklady architektury - 33. díl, část 1. - Zahrada Na Valech, Pražský hrad
- Skryté poklady architektury - 32. díl - Rajská zahrada, Pražský hrad
- Skryté poklady architektury - 31. díl - Třetí nádvoří Pražského hradu
- Skryté poklady architektury - 30. díl - První nádvoří Pražského hradu
- Skryté poklady architektury - 7. díl - Kostel Nejsvětějšího srdce Páně
- Architektura Jože Plečnika| Národní poklady II
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Nejvyšší purkrabství Pražského hradu
Areál v severovýchodní části Hradu tvoří renesanční budovy Purkrabství, dále úzké západní tzv. Lobkowiczké křídlo a románská Černá věž na východní straně, přilehlé nádvoří s letní divadelní scénou a zeď, jež ho odděluje od Jiřské ulice. Na počátku 60. let minulého století bylo rozhodnuto, že zde vznikne Dům čs. dětí. Byly zbourány středověké domky uvnitř a vestavěna prosklená hala s ocelovou konstrukcí (pro celkovou zchátralost odstraněna před deseti lety).
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Prezidentský domek
Po válce dostal hradní architekt Janák (1882-1956) zadání, aby vybudoval v Královské zahradě dům pro prezidenta Edvarda Beneše, který měl v té době své oficiální sídlo až v Sezimově Ústí. Původně mělo dojít k úpravám renesanční Míčovny poškozené za války požárem, ale nakonec bylo zvoleno jiné řešení - Janák přistavěl k fragmentu barokního skleníku dvě symetrická křídla ve stylu moderního klasicismu.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Dostavba katedrály sv. Víta
O dostavbě západní části gotické katedrály bylo rozhodnuto v polovině XIX. století po zřízení Jednoty pro dostavění katedrály (1842). Projekt byl nejprve zadán Krannerovi, po jeho smrti v roce 1871 v díle pokračoval Mocker a na něho navázal od roku 1901 Hilbert.
