Profesorka Alena Šrámková oslaví devadesáté narozeniny
Česká architektka Alena Šrámková oslaví 20. června letošního roku 90. narozeniny. Je autorkou mnoha budov, mezi nejznámější patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala Hlavního nádraží. Profesorka Šrámková svou tvorbou i nevšední osobností ovlivnila v architektuře mnoho následovníků.
Soupis jejích děl je obsáhlý a charakter návrhů velmi rozmanitý, od chemického závodu k hotelovému interiéru, místně pak od Václavského náměstí v Praze přes prázdný kopec nad Chebem (meteorologická stanice) k lesní samotě. Rukopis však vždy zůstává čitelný. Jak tvrdí sama Šrámková, dům má své povinnosti vůči člověku obecně - nesmí ho lekat, šokovat, nesmí ho ani oslňovat, musí být poctivý, dostatečně silný, aby člověka ovlivnil.
Představitelka české přísnosti
Architektka je řazena mezi představitele takzvané české přísnosti, jak historik architektury Rostislav Švácha charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují sklonem k minimalistickým tendencím.
Sídlo ČKD na Václavském náměstí (1983), které Šrámková navrhla společně s manželem Janem, reagovalo na tehdejší dění v zahraniční architektuře. V zastydlém normalizačním prostoru se pak budova stala jakýmsi symbolem oblevy. Postmoderní "úkaz" s velkými hodinami vsazenými do centra ale vzbuzoval diskusi ještě dlouho po dokončení. ČKD budova sloužila do konce 90. let, Šrámková se podílela také na rekonstrukci chráněného objektu.
Autorka Fakulty architektury
K jejím dalším pracím, ať už realizovaným nebo ve formě návrhu, patří kulturní centrum Lužiny, na kterém spolupracovala s Ladislavem Lábusem, drobná věž pro vědeckého pracovníka na Košíku, meteorologická stanice Šerák, Hypobanka na náměstí Republiky, lávka v Holešovicích či dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích. Z poslední doby pak nový Tyršův most v Přerově, sladovna v Olomouci. Alena Šrámková je také autorkou budovy Fakulty architektury ČVUT v pražských Dejvicích.
Šrámková se narodila 20. června 1929 v Praze. Vystudovala Vysokou školu technickou v Bratislavě a pražskou Akademii výtvarných umění v ateliéru Jaroslava Fragnera. Poté prošla několika projektovými kancelářemi, koncem 80. let pracovala v ateliéru SIAL, který pod vedením Karla Hubáčka představoval od 60. let jeden z mála výrazných a osobitých proudů tehdejší české architektury.
red