Program péče o kulturní instituce čeká prodloužení. Díky němu bylo opraveno Národní muzeum či Státní opera
Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se platí opravy a novostavby sídel kulturních institucí, nebude moci skončit podle plánu ke konci letošního roku. Nestihnou se totiž dokončit dvě akce Národní knihovny, která rekonstruuje Klementinum a dostavuje depozitáře v Hostivaři, a otevřít expozice v Uměleckoprůmyslovém a Národním muzeu. Ministerstvo kultury (MK) chce proto program prodloužit o čtyři roky.
Práce v Národní knihovně se podle zprávy pro vládu nestihnou dokončit kvůli požadavku památkářů, navazujícím změnám projektu a koncepčním změnám pro využití depozitáře požadovaných knihovnou. Revitalizace Klementina, která trvá již přes deset let, by měla pro vládu podle současných plánů skončit do roku 2024.
Vláda má přitom připraven navazující program, který schválila loni. Jmenuje se Péče o národní kulturní dědictví I. a mělo by v něm být na 17 projektů za skoro osm miliard korun. Tak jak program schválila vláda, počítá s podporou sedmi kulturních institucí. Měla by se z něj platit rekonstrukce Invalidovny, Veletržního paláce či Nové scény Národního divadla, vybudování muzea železnice na Masarykově nádraží v Praze, olomoucké muzeum umění SEFO, obnova zámku v Uherčicích, rekonstrukce částí kláštera Plasy či obnova panského dvora v Ratibořicích.
Přípravy expozic ve zmíněných muzeích pak zpozdila krize v první polovině tohoto roku, expozice mají být dokončeny v první polovině roku 2021. Příprava stálých expozic v Národním muzeu se ale dostávala do skluzu už před zmíněným termínem. Muzeum se po rekonstrukci částečně otevřelo koncem roku 2018, expozice měly podle vedení muzea skluz zejména kvůli dodržování termínů daných zadáváním veřejných zakázek.
Pro letošní rok je určeno 2,4 miliardy
Program péče o národní kulturní poklad vznikl proto, aby bylo možné stavět a opravovat sídla národních kulturních institucí, na něž nestačí peníze z běžného rozpočtu MK. Původně se v programu s desetimiliardovým rozpočtem sdružovaly peníze ze zrušeného Fondu národního majetku a státního rozpočtu, později rostl podíl peněz ze státního rozpočtu.
Peníze se začaly rozdělovat v roce 2007 a program měl skončit v roce 2014. Politici ho ale prodlužovali a také v něm dělali změny. Původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli. Průtahy v čerpání peněz konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, nenašel ale jejich případné neúčelné utrácení. V programu od počátku byly či se do něj časem připojily kromě zmíněných ještě Národní filmový archiv, Národní technické muzeum a Národní divadlo. Opraveny tak byly třeba historické budovy Národního, Uměleckoprůmyslového a Národního technického muzea či Státní opery. Pro rok 2020 je na financování osmi nedokončených akcí v programu určeno 2,4 miliardy korun.
Psali jsme také:
Státní opera Praha je opravená. Veřejnosti se otevře příští rok v lednu
Vídeňská státní opera: Budova, jež zahubila své tvůrce, je dnes vyhledávaným skvostem
Pořad Skryté poklady architektury pohledem Zdeňka Lukeše
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
