Proměny současné vesnice kritickýma očima mladých architektů
Neustále rostoucí ceny bytů ve městech vedou některé lidi k uvažování nad pořízením si nemovitosti na venkově. To může mít vedlejší důsledky například v podobě živelné a necitelné zástavby. Současnou podobu venkovských stavení kritizují architekti z ateliéru ORA.
„V současnosti se ale na vesnici staví často nekontextuálně, v rozporu se staletým územním rozvojem a bezohledně k okolí. Domníváme se, že česká a moravská vesnice zažívá jednu ze svých historicky největších urbanistických krizí,“ říká trojice architektů z ateliéru ORA Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser.
Sami tito tvůrci se snaží nabídnout řešení. Do jedné z nejmenších vesnic na jihovýchodní Moravě se proto snažili navrhnout novostavbu rodinného domu s co největším respektem k archetypu vesnického stavení.
Archetyp
Archetyp je pojem z oblasti analytické psychologie Carla Gustava Junga. Slovo pochází z řeckých slov arche-typos, první vzor, ražba. Dalo by se to de facto přeložit i jako pravzor, tradicí posvěcenou a typickou postavu, představu, příběh, v textologii původní znění textu, předlohu (rukopis).
„Jde o formálně prostou stavbu, kde není nic navíc, která ale odpovídá současnému životnímu stylu,“ přibližují projekt jeho autoři. Stavba se rovněž uchází o Českou cenu za architekturu.
Ctíme venkovskou tradici
Jednopodlažní dům byl postaven na úzkém svažitém pozemku na kraji obce. Vesnickou tradici se architekti snažili respektovat nejenom hmotou domu, ale i jeho umístěním na pozemku. Přiblížili ho k ulici, jak bývalo kdysi zvykem a tento způsob řešení mělo i ryze praktický smysl. Stavení se prezentuje štítem.
„Původně jsme zvažovali konstrukci zdiva z dusané hlíny, neboť stavebník je zemědělec a měl by dostatek slámy i kravského lejna. Ale nakonec zvítězila konstrukce z konvenčních plynosilikátových tvárnic,“ vysvětlují architekti.
red
Pořad
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
