Nová městská čtvrť, která se chystá v lokalitě Bubny-Zátory a kde také najde místo nový koncertní sál filharmonie bude mít i vlastní technickou infrastrukturu. Její podobu schválili v rámci studie v uplynulých dnech radní hlavního města Prahy. Díky studii má tak hlavní město šanci na vznik první klimaticky neutrální městské čtvrti, která nebude závislá na plynu nebo uhlí.
Jeden z největších brownfieldů uvnitř města čeká v následujících letech rozsáhlý rozvoj. Více než stohektarové území se promění na zcela novou městskou čtvrť až pro 25 000 obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. Pro tak velké a komplikované území nechalo město zpracovat podrobný plán umístění zásobovacích sítí. Součástí této studie je využití tepla a chladu z Energocentra plánovaného u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči, které bude vyrábět teplo s využitím odpadních vod za pomoci vysokokapacitních čerpadel.
„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. Energocentrum je jedním ze záměrů, na jejichž konci by měla být Praha nezávislá na ruském plynu. V budoucnu by mohlo být využito Energocentrum v Bubenči i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.
Technická studie zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny-Zátory prověřila, navrhla a stabilizovala umístění koridorů, zařízení a objektů technické infrastruktury, a to páteřního, ale i distribučního a rozváděcího charakteru. Jejím cílem bylo nalézt bezkolizní umístění sítí v uličním prostoru a zajištění dostatečného prostoru pro výsadbové pásy městské zeleně. Součástí studie je i návrh etapizace budování infrastruktury a odhad investičních nákladů. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální.
Propojení na centrum
Jedním z klíčových témat studie je právě prověření zásobování území Bubny-Zátory teplem. Studie je zpracována ve dvou variantách. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému, druhá právě s využitím zdroje tepla/chladu z nového Energocentra poblíž ústřední čistírny. Studie prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila také možnost průchodu páteřního potrubí skrze území ke kolektoru Hlávkův most tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum i centrální část Prahy.
Seifertova ulice v Praze na Žižkově by v budoucnu měla být místem plným zeleně. Proměna nejen že zkrášlí tuto frekventovanou ulici, především přispěje ke klimatické změně a stane se pilotním projektem hospodaření s dešťovou vodou uvnitř města. Rada hlavního města již odsouhlasila budoucí podobu ulice.
Téměř 50 hektarové území Nových Dvorů je klíčové území pro rozvoj hlavního města a také největší území v majetku Prahy. Okolo nové stanice metra D by měla vzniknout nová městská čtvrť s dostupným nájemním bydlením, kompletní veřejnou infrastrukturou a občanskou vybaveností. Nově byla dokončena a schválena územní studie. Lokalita se nachází na území především městské části Praha 4 a Praha 12.
