Reprezentativní Ottova vila na Zbraslavi
Jan Otto, pražský knihkupec a nakladatel, díky kterému spatřilo světlo světa mnoho knih. Jeho život dnes připomíná honosná vila v pražské Zbraslavi nedaleko řeky Vltavy. Nakladatel Otto zde hledal ve stáří klid a pohodu. Nejen vila, ale i zahrada jsou dokladem umu českého architekta.
Jan Otto byl pražským knihkupcem, ale známější je jako nakladatel. Tento člověk se díky své pracovitosti a šťastné ruce, která mu přála při volbě manželky Milady, dcery bohatého pražského tiskaře, nakladatele a knihkupce Jaroslava Pospíšila, dostal z vyučeného hokynáře až na nejvýznamnějšího českého nakladatele 19. století.
Jeho díla jsou dnes pojmem. Jmenovat lze například dvacet sedm svazků Všeobecné encyklopedie, Malý Ottův slovník naučný nebo Ottův kapesní slovník naučný. Tento muž byl údajně prvním vydavatelem české vědecké literatury.
Ottova vila v pražské Zbraslavi je honosné, reprezentační sídlo plné figurálních a ornamentálních prvků. Jako tvůrce svého nového sídla si nakladatel zvolil Otakara Novotného, českého architekta, návrháře a profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové a zároveň žáka profesora Jana Kotěry. Ten sídlo bohatého nakladatele budoval v letech 1907–1909.
Interiér budovy
První, co spatřili hosté přicházející do domu, byla reprezentativní rozlehlá hala. Z té se po schodišti stoupalo do patra, kam architekt umístil ložnice a další obytné místnosti. Jídelna v přízemí byla obrácena do zahrady překypující originálními detaily. Vpravo od vstupní haly byl dámský pokoj propojený se západním pánským pokojem. Kuchyně byla v suterénu a nad prvním patrem se nacházelo ještě obytné podkroví.
Přestože měl architekt Novotný své vize, Jan Otto mu vetknul do mysli vlastní představu. Zahrada obklopující vilu je tak výsledkem spojení dvou myslí. Tvůrce ji vyzdobil soustavou zahradních loubí a altánků. K nim náležela terasa vily se vzdušnou pergolou. Zahradní průčelí pokračovalo stromořadím.
Noblesnost stavbě vtiskla i mansardová střecha a sošky zdobící sloupoví. Dům se měl po svém dokončení roku 1909 stát nejen chrámem klidu a domovem nakladatele Otty a jeho rodiny, stavba měla být zároveň také reprezentační budovou.
Historické peripetie
Nakladatel Otto si však vilu užíval jen sedm let. Po jeho smrti končí i jeho nakladatelství a rodina zbraslavskou vilu prodává. Ve třicátých letech byl dům ve vlastnictví československého státu a během války ji obývali okupanti. Od padesátých let dvacátého století pak vila sloužila Ministerstvu dopravy a českým drahám jako železniční učiliště. Dům dokonce vyhořel a poté začal chátrat.
V současné době je vila ve vlastnictví Městské části Praha-Zbraslav, která ji pronajala manželům Borensteinovým z Belgie. Podmínkou pronájmu bylo, že ji manželé na vlastní náklady zrekonstruují a to pod dohledem památkářů.
nyv
Další články na TV Architect:
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
