Není tomu tak dávno, co v kategorii Rekonstrukce získala cenu Grand Prix Architektů 2022 obnova glorietu v Růžové zahradě v Děčíně. Nyní tento počin kromě odborníků ocenila i veřejnost v rámci památkářských cen Patrimonium.
Gloriet je ojedinělou stavbou, která slučuje kamenosochařské, kamenické a zděné prvky. Výsledkem je pak umělecké dílo, které se po dlouhých letech dočkalo kvalitní opravy. Gloriet na přelomu tisíciletí sice opravou prošel, jednalo se ale spíše o nezvládnuté zásahy. Nově se na restaurování podíleli Tomáš Efler, Václav Girsa, Miloslav Hanzl, Jana Strnadová a Jaroslav Svěrek, kteří místu dali podobu se všemi jejími náležitostmi. Barokní památka byla rehabilitována nejen esteticky, ale i po stránce konstrukční a materiálové.
Stavba svou vzdušnou a otevřenou konstrukcí vlastně ani není koncipována pro středoevropské podnebí, také proto vždy trpěla nadměrným zavlhčováním. Její obnova si proto vyžádala multidisciplinární přístup restaurátorů kamene, omítek, kovů, štukatérů, archeologů, historiků i technologů.
Při restaurování zde došlo i k několika objevům. Například v exteriéru se našly relikty do pískovce vysekaného profilovaného barokního bazénu. V interiéru pak další v pískovci vytesaná nádrž, ve které byly objeveny dva moždíře jako jediný mobiliář, který se z glorietu zachoval.
Obnova veřejně přístupné vyhlídky zahrnovala opravu poškozené kamenosochařské architektury a sochařské výzdoby, opravy devastovaných zděných konstrukcí a zničených omítek včetně obnovy klenutých interiérů, doplnění řady řemeslných detailů a prvků a novou úpravu dolní dlážděné terasy s květinovým parterem. Obnova byla zakončena znovuosazením restaurovaných barokních originálů a kopií soch postav z antické mytologie.
Gloriet je raně barokní dvoupatrová nezastřešená stavba se sochami, lvy a erby. Stěny jsou tvořeny prolamovanými arkádami. Autorem sochařské výzdoby je A. F. Kitzinger. Vlastníkem památky je město Děčín, které uznalo umělecko-historické kvality glorietu a na jeho obnově se finančně podílelo.
Palác má dlouhou a složitou historii. Původní renesanční Rožmberský palác byl zásadně přestavěn v době pozdního baroka Nikolou Pacassim a byl v něm zřízen Ústav šlechtičen. V období klasicismu byl pak na západní straně přistavěn vstupní gloriet.
Na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou začali řemeslníci opravovat ambit, který obkružuje tamní kostel svatého Jana Nepomuckého. Práce v ambitu potrvají přibližně dva roky. Práce vyjdou na zhruba 118 milionů korun. Součástí je i obnova varhan. Tento poutní areál od architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla patří mezi památky UNESCO.
Braunův Betlém je unikátní uskupení soch a reliéfů vytvořených barokním umělcem Matyášem Bernardem Braunem. Jedná se o jedinečné a zajímavé místo. Sochy jsou zde totiž vytesány přímo ze skály a zakomponovány do krajiny. Na údržbě památky se podílejí studenti litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Druhá etapa by se měla uskutečnit na podzim.
Architektonickou soutěž na podobu informačního turistického centra poutního areálu na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou vyhrálo studio Petr Stolín Architekt. Celkem porota vybírala ze 27 návrhů. Památce UNESCO zázemí dlouhodobě chybí. Stavba začne nejdříve ale až za čtyři roky, a to kvůli nedostatku financí.
Započatá práce Jana Blažeje Santiniho byla dokončena. Mariánská Týnice u Kralovic na západě Čech patří ke skvostům barokní architektury. Poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Teď byl areál konečně dostavěn. Nový ambit kopíruje Santiniho projekt, který ho před zhruba 300 lety nedokončil.
