24. 2. 2024
/ Autor: Štěpánka Šulanová, Foto: Pavel Barták
Rodinný dům se sedlovou střechou byl původně postaven jako jeden z mnoha provizorních domků v nouzové kolonii na dně zavřeného lomu v 30. letech 20. století. Částečnou rekonstrukcí prošel začátkem 90. let 20. století. Nyní ale architekti ze studia KAMKAB!NET navrhli nové radikálnější řešení. Cílem bylo změnit nevhodné dispoziční řešení domu, které je důsledkem letitého zastavování uliček mezi domy a zdaleka neodpovídá dnešním potřebám.
Jednopodlažní rodinný dům najdeme v Brně v bývalé nouzové kolonii. Cílem byla změna dispozic a zajištění většího přísunu denního světla do interiéru. Architekti navrhli řešení, kdy dům oddělili od okolních domů včetně vybudování vlastních přípojek technické infrastruktury a také navýšili obytnou plochu o novou přístavbu. Každá místnost totiž měla podlahu v jiné výšce a stropy byly příliš nízké.
Architekti chtěli, aby původní objekt se sedlovou střechou zůstal patrný a pohledově oddělený od přístavby. Novému prostoru proto dali plochou střechu. Stěny novostavby jsou sendvičové, kdy pohledové části do exteriéru tvoří vyzdívka z cihel plných pálených zbylých z bouracích prací na původním domě. Cihly mají odkazovat na prvotní obyvatele lokality, kteří byli často zaměstnanci nedalekých cihelen, z kterých si stavební materiál nosili. Cihly jsou doplněny o pohledové betony, které vybíhají do dvora v jednoduché přestřešení nad venkovním sezením. Ploché střechy jsou navíc pojaté jako zelené extenzivní, nad novou přístavbou doplněné o malou pobytovou terasu.
Původní dům byl uvnitř celý vyčištěn a jsou do něj umístěny obytné místnosti. V části pod sedlovou střechou je obývací pokoj s jídelním stolem, který je prosvětlen shora střešními okny. Nechybí kuchyňský kout, z kterého lze vejít do malé šatny a po schodišti vystoupat do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu. Z obývacího pokoje jsou navrženy dveře do části s bývalými přístavky, místo kterých je nyní navržen jeden pokoj sloužící dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium sevřené mezi okolními domy. Atrium osvětluje přes sedací okno i hlavní obytný prostor.
„Celým domem prochází přírodní březová překližka. Stěny koupelny, wc a plochy nad kuchyňskou linkou jsou navrženy z marockého štuku. Štít a vždy jedna stěna v dětském pokoji, pracovně a ložnici je navržena jako černá hliněná s řezankovým zlatavým vsypem. Stropy jsou pohledové železobetonové s otiskem dřevěných desek. Zbytek stěn je klasicky omítnutý a opatřen bílým nátěrem,“ uvádějí architekti.
Technologicky je dům napojen na přívod silnoproudu, plynu, vody a jednotné kanalizace. Vytápění zajišťuje plynový kotel a teplovodní podlahové vytápění. V obytné místnosti jsou navržena krbová kamna na dřevo. Teplá voda je uchovávána v bojleru. Je navržena i rekuperační jednotka pro řízené větrání. Dešťovou vodu zachytává podzemní nádrž a následně ji používá pro zálivku zahrady a splachování v domě.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Architekt Radim Horák z ateliéru KAMKAB!NET
Brněnský ateliér KAMKAB!NET vznikl v roce 2011. V čele stojí architekt Radim Horák se svojí manželkou. Ateliér se zabývá architekturou rodinných domů, veřejných budov, ale i krajinou a návrhem městských prostor. Většina projektů studia má přesah i do umění. Mezi významné práce ateliéru KAMKAB!NET patří například památník sv. Cyrila a Metoděje či návrh smuteční síně v Novém Městě na Moravě.
