15. 10. 2022
/ Autor: Štěpánka Šulanová
Stavba rozhleden je v České republice velmi rozšířená. Najdeme zde mnoho typů, které se postupem času staly výraznou součástí krajiny, ať už se jedná o kamenné, dřevěné, či ocelové objekty. Architekti při jejich navrhování hledají nejrůznější inspirace, a právě proto je jejich vzhled velmi rozmanitý. Realizace bývá mnohdy náročná vzhledem k vyvýšeným místům, kde jsou umístěny. Musí vyhovovat jak vzhledově, tak konstrukčně. Naprostá většina nových vyhlídek je velmi citlivá k okolní krajině. Dokazují to například i realizace brněnského architekta Pavla Jury z ateliéru JURA ET CONSORTES.
„Když se podíváme na škálu realizovaných rozhleden v České republice, tak se dají ve valné většině rozdělit do dvou typů staveb. Jednu skupinu tvoří prosté příhradové konstrukce připomínající sloupy vysokého napětí, druhou skupinu pak prosté umělecké kreace. Z našeho pohledu jsou však oba tyto typy špatné. Myslíme si, že podoba stavby – tedy kvalita její formy - by měla jít ruku v ruce s kvalitou konstrukční. Zejména to platí v případě staveb rozhleden, které nemají konvenční fasádu, a jejichž podobu tak zcela zásadně ovlivňuje právě konstrukce. Proto zejména u těchto typů staveb hledáme podobu založenou na konstrukci, která bude současně velmi racionální a snadno realizovatelná“ říká architekt Pavel Jura.
Rozhledna na Pekelném kopci
Rozhledna na Pekelném kopci stojí jižně u Třebíče na místě s bohatou kulturní tradicí. Základní geometrie stavby je tvořena dvěma vzájemně otočenými pravoúhlými rámy čtvercového půdorysu, které jsou doplněny svislými diagonálami z masivních dřevěných prvků a subtilními ocelovými sloupky. Takto vytvořená konstrukce je velmi odolná proti vodorovnému zatížení větrem a založená na jednoduchém řádu. „Hledali jsme základní pincipy, z kterých je možné vytvořit bohatý celek. Stavba na Pekelném kopci je založena na jednoduchém geometrickém principu a rotaci základního konstrukčního prvku. Vícenásobným použitím základních pravidel a prvků pak vzniká celková kostra stavby – konstrukce a formy současně. Vnější konstrukce vynáší vrcholový ocelový rám – korunu stavby, ze které je vyvěšeno vřetenové schodiště.“ říká architekt Pavel Jura.
Akátová věž
Rozhledna na kopci Výhon u Židlochovic je unikátní stavba z akátového dřeva vysoká necelých 18 metrů. Navržena je na pravidelném kruhovém půdorysu třiceti dřevěných akátových sloupů. Díky kruhové konstrukci mají návštěvníci výhled do okolí v celém rozsahu 360°. „Akát je velmi dobrá konstrukční dřevina, je velmi tvrdá a dobře odolává plísním a dalším škůdcům. Problémem je, že roste poměrně křivě, tudíž je obtížné najít rovné řezivo, což byl i problém u této stavby,“ říká architekt Pavel Jura.
Každý sloup se skládá z fošen, které mají stejnou tloušťku. Počet fošen směrem nahoru řídne, návštěvníkům se tak postupně otevírá pohled do krajiny. „Cílem bylo udělat rozhlednu tak, aby měla ponechaný vnitřní volný prostor. Lidé tak při pohledu zdola vidí nad sebou nekonečnou spirálu, která běží proti světlu. Stejně jako u jiných staveb i zde usilujeme o jednoduchost návrhu, tedy o společná pravidla konstrukce a formy,“ dodává Pavel Jura.
Rozhledna Kaplice
Rozhledna stojí na Hradišťském vrchu u města Kaplice na Českokrumlovsku. Rozhledna stojí ve výšce 780 metrů nad mořem a je vysoká zhruba 30 metrů. Její půdorys odkazuje na tvar pentagramu. Konstrukce stavby kombinuje modřínové dřevo a ocelové pozinkované prvky. „Místo stavby bylo původně keltským hradištěm, v širším kontextu leží v krajině a kultuře jižních Čech. Návrh stavby je tedy založen na principech keltských haťových konstrukcí – sloupové konstrukce proplétané menším profilem a geometrii pentagramu – pětilisté růže jako rodového znaku Rožmberků. Subtilní prvky haťových konstrukcí mají různou délku. Vnější podoba stavby tak není na první pohled zcela pravidelná, i když je založena na pravidelné geometrii i principech,“ říká architekt Pavel Jura.
„Vždy jsme toho názoru, že stavba musí nejen z kontextu místa vycházet, ale i tento kontext dále rozvíjet. Naším úkolem je proto „dešifrovat“ místo stavby a přenést do staveb lokální charakter. Stejně tak je důležitý historický kontext místa, neboť každá stavba je jen jednou z vrstev vývoje a na předchozí vrstvy musí logicky navazovat tak, aby nepřerušila kontinuitu vývoje," uzavírá architekt Pavel Jura.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Architekt Pavel Jura, JURA ET CONSORTES
JURA ET CONSORTES je brněnské architektonické studio, v jehož čele stojí architekt Pavel Jura. Vystudoval Fakultu architektury VUT V Brně. Po škole pracoval ve Švýcarsku v Lausanne u svého učitele architekta Ivana Kolečeka, kde se podílel také na projektech několika staveb. Jeho prvním projektem byla rekonstrukce rezidence švýcarského velvyslance v Praze. Po návratu do České republiky začal projektovat v Brně. Ateliér má zkušenosti s mnoha typy budov od rezidenčních projektů přes veřejné a komerční stavby až po rozhledny.
