V některých městech a obcích České republiky se společně s volbou prezidenta konají místní referenda. Například v Karlových Varech se rozhoduje o stavbě repliky litinové kolonády místo současné Vřídelní kolonády, jinde se zase hlasuje o bytové zástavbě.
Včera ve 14 hodin se po celé České republice otevřely volební místnosti v rámci prezidentské volby. Na některých místech probíhají také referenda, která rozhodnou o budoucnosti daného místa. Zatímco v Horní Řasnici na Liberecku lidé rozhodují o výstavbě větrných elektráren podobně jako na Plzeňsku v obci Ptetín, v Karlových Varech se rozhoduje o budoucí podobě Vřídelní kolonády. Referendum se týká stavby repliky litinové kolonády místo současné modernější podoby. Podle vedení města se ale ani v případě souhlasu voličů se stavbou repliky kolonády moc nezmění, město na ni totiž nemá peníze. Současná Vřídelní kolonáda byla postavena v 70. letech minulého století ve stylu brutalismu. Podle odpůrců ale nezapadá do vzhledu města a uvítali by návrat litinové kolonády v podobě z roku 1879.
Další referendum se koná v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, kde se rozhodne o stavbě velké průmyslové haly. V Horních Bludovicích na Karvinsku zase lidé odpovídají na otázku, zda souhlasí, aby se obec pokusila zabránit stavbě haly na výrobu a zpracování plastových výrobků. V Dobříši na Příbramsku probíhá referendum o zástavbě v okolí města a v pražských Řeporyjích pak místní rozhodují o výstavbě bytových domů na místě bývalého Trunečkova mlýnu. Na Vysočině v obci Dudín se lidé budou rozhodovat, zda jsou pro výstavbu domova důchodců.
Napínavé rozhodování čekají v Habřině na Hradecku, kde místní současně s hlasováním o hlavě státu odpovídají také na otázku, zda má obec spolupracovat na projektu obnovy poutního kostela sv. Václava na vrchu Chloumek. Zde má vzniknout multifunkční novostavba rondelu v těsné blízkosti kostela. Ten má být zapuštěný v zemi a na poutním místě umožnit kulturní i pietní akce. Podzemní kruhový objekt je inspirován japonskými land-artovými prvky, tedy uměním v krajině. Autorem návrhu je studio ARN, které vyhrálo například i architektonickou soutěž na obnovu Ještědu. Rondel podle nich odkazuje k legendě z 13. století, podle které se na vrchu Chloumek v roce 1110 ukryl neznámý český zeman v prázdné jezevčí noře, když prchal před vpádem polského knížete Boleslava III.
Obyvatelé Hrušky na Prostějovsku ještě do dnešních 14 hodin mohou rozhodovat o demolici staré školy. Pro tu obec nenašla nové využití. Kvůli historické školní budově bylo v Hrušce s necelými třemi stovkami obyvatel uspořádáno referendum už v roce 2017. Lidé se tehdy vyslovili pro její demolici, avšak záměr zůstal pouze na papíře.
Také město Brno se vydalo cestou obnovy brownfieldů. Jedná se o velké téma současnosti, neboť tato mnohdy velmi zanedbaná území poskytují prostor pro novou výstavbu přímo v centrech velkých měst. V těchto lokalilách vznikají nové městské čtvrti a stejně tomu je i v moravské metropoli. Jednou z chystaných akcí je například chytrá čtvrť RE:Špitálka.
Do Moravského Krumlova se každý rok sjíždějí lidé z celé České republiky i ze zahraničí. Ve spolupráci s Nadací Mucha byla na zámku zprovozněna také výstava Nadčasový Mucha: Spojení světů. Celkově se na Slovanskou epopej přijelo loni podívat přes 52 000 návštěvníků.
Od nového roku se Východočeská galerie v Pardubicích jmenuje Gočárova. Aktuálně se chystá ukončení současných výstav na zámku, které se po půlce ledna přestěhují do nových prostor Automatických mlýnů. Autorem původní budovy je přímo architekt Josef Gočár. Nové výstavní prostory mají pět nadzemních podlaží.
