Sakura rok po kolaudaci. Nejzelenější český rezidenční projekt vykvetl do krásy.

Rezidence Sakura, která je pojmenovaná po asijských třešních, je v českých i evropských poměrech nevídaným počinem. „V dnešním developmentu je stále více kladen důraz na architekturu, design, udržitelnost i ve městech tolik potřebnou zeleň. Často zde ovšem chybí emoce. Když si pořizujeme nové bydlení, svůj domov, chceme, aby se nám tam dobře žilo a abychom z něj měli skvělý pocit. Nejde proto pouze o samotné rostliny, ale o to, co nám dopřávají – cítit vůně, slyšet zvuky, vidět před očima, jak se mění, ochutnat třeba vlastnoručně pěstované ovoce. Všechny tyto elementy považujeme v přírodě za samozřejmé, v nové bytové výstavbě se jich ovšem nedostává. Právě to jsme chtěli se Sakurou změnit. Když žijete ve městě, je přeci obrovský rozdíl mít za oknem rušnou ulici, nebo zahradu,“ vysvětluje vizi projektu majitel společnosti Realism Martin Hubinger. 

Developer Realism spolu s architekty ze studia Jestico + Whiles vytvořili netradiční koncept bytového komplexu, kdy mezi stropní desky vložili samostatné „domy" lemované květníky s množstvím zeleně. Ta obíhá jako zahrada ve všech patrech půdorys celého domu a tvoří tak clonu mezi soukromým prostorem obyvatel a exteriéry. Na plných částech fasády jsou pak v integrovaných záhonech zakomponované popínavé rostliny, které se stávají přirozenou součástí architektury.

Plocha zeleně v rámci projektu představuje zhruba dvě třetiny v poměru k celkové ploše pozemku. „Dá se tak říci, že fakticky jsme požadované pokrytí pozemku zelení dle územního plánu splnili na skoro 130 %,“ uvádí Martin Hubinger.

Návrh systému závlahy a skladby zeleně na budově a v parku připravili zahradní architekti z atelieru Flera. Rostliny vybrali tak, aby v každém měsíci byla část z nich ve vegetativním stadiu. Projekt tím bere ohled na měnící se tvář přírody v průběhu roku. Vysazené zde jsou i bylinky a jedlé plody.

Sakura má vedle estetické funkce také schopnost přírodní tepelné stabilizace. Obrovským problémem dnešních měst jsou totiž tzv. tepelné ostrovy, tedy lokality s velkými betonovými či asfaltovými plochami, intenzivní dopravou, ulicemi bez stromů a obecně s nedostatkem zeleně. V takových místech pak teploty za letního horkého dne mohou atakovat hodnoty 50 až 60 °C, na střechách domů dokonce 70 °C. Výstavba ozeleněných budov, které jako Sakura dokážou chladit nejen sebe, ale i své okolí, je proto ve městech nesmírně důležitá. Rostliny na fasádě rovněž zlepšují kvalitu vzduchu ve svém okolí (zachytáváním prachu a dalších nečistot), zadržují vodu, která by jinak odtekla do kanalizace, a fungují jako zvuková izolace.

„Rezidence Sakura se vyznačuje unikátním systémem květníků, který nebyl v českých podmínkách nikdy navržen, natož proveden. Jako průkopníci jsme tak spolu s architekty museli jeho konstrukci včetně vnitřního bednění optimalizovat i během výstavby, aby dokonale vyhovovala konstituci budovy,“ popisuje Lukáš Hrudička, projektový manažer. Květníky mají ocelovou rámovou konstrukci svařenou z profilů jackel. Každý je k objektu upevněn přes patní plech dvojicí kotev. Jednotlivé rámy v podélném směru propojují ocelové profily, které zároveň slouží jako podpora pro vnitřní bednění květníku. To je provedeno z plastových, na míru navržených dílců. Květníky jsou pohledově opláštěny deskami ze sklovláknobetonových panelů, kotvených k ocelové konstrukci přes sekundární hliníkový rošt. Z hlediska rostlinného materiálu jsou obsažena všechna patra vegetace: od suchomilných společenstev pro extenzivní střešní zahrady přes trvalková a travinná společenstva a keřové výsadby po stromové patro.

Jako hlavní zdroj závlahy na Sakuře slouží retenční nádrže na dešťovou vodu. Pro maximalizaci zužitkování dešťovky developer pracoval s principem tzv. dešťových zahrad, jež zachytávají a akumulují povrchovou vodu ze všech zpevněných ploch v blízkosti budovy. „Jedná se o jednoduchou soustavu zahloubených rigolů osázených rostlinami se schopností reagovat na kolísavou hladinu vody. Dešťová voda je do struh přiváděna otvory v obrubnících, odkud postupně prosakuje do podloží. Velkou část závlahy do sebe rovněž pojmou rostliny a postupně ji zase uvolňují do ovzduší. Přebytečná voda z květináčů se odvádí do retenční nádrže, kde může být později využita,“ říká Lukáš Hrudička. Závlaha květníků je automatická a reaguje na aktuální počasí a potřebu zalévání.

Projekt Sakura kombinuje hned několik mechanismů pro efektivní zavlažování a hospodaření s vodou. „První princip představuje aplikace hydroakumulační a drenážní vrstvy, jejímž cílem je udržení potřebného množství závlahy ve skladbě zelených ploch a zároveň znovu využití přebytečné vody, kterou drenáže svedou do akumulační nádrže. Tuto vodu pak rostliny využívají mezi fázemi deště či zalévání. Pro úsporné zavlažování výsadby byl použit systém mikrozávlahy, který přispívá ke snížení spotřeby vody. Ten je instalován přímo u jednotlivých skupin trvalek, keřů či stromů. Cykly a rozestupy jsou nastaveny tak, aby umožnily dostatečné vsáknutí vody a minimalizovaly odtok i odpar závlahové dávky, jenž nastává při zalévání postřikovači,“ vysvětluje Lukáš Hrudička. Toto opatření je ještě druhotně podpořeno klasickým mulčováním.

Terasy bytů se skládají z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic a lemuje je pozinkované zábradlí s ocelovou sítí v černé barvě. Střešní zahrady mají 40 cm až 80 cm zeminy a jsou osázeny listnatými stromy – muchovníky a sakurami. Jejich výška se zde v budoucnu bude pohybovat mezi 3–5 metry.

Ke každému bytu s předzahrádkou v terénu automaticky náleží sekačka. Obyvatelé domu mají předplacenou péči zahradnické firmy na všechny veřejně přístupné zelené plochy a stromy, a to po 2 roky od kolaudace, což je doba potřebná pro stoprocentní uchycení a ustálení použité skladby rostlin. Zeleň přístupná pouze skrze byty majitelů je určena k jejich individuální péči.

Příroda se navíc propisuje i v interiéru, a sice použitím přírodních materiálů jako je dřevo a sklo. Okna v projektu odpovídají standardu pasivních domů. Jižní́ fasáda disponuje přípravou pro venkovní́ předokenní žaluzie. Standardy bytů dále tvoří například podlahové vytápění ve všech místnostech, třívrstvé dřevěné podlahy, terasy z kombinace thermoborovice a velkoformátových betonových dlaždic. Ve střešních bytech je navíc provedena příprava na klimatizaci.

Samotný exteriér domu působí stylově a elegantně. Oplechování atiky je vytvořeno z pozinkovaného lakovaného plechu v tlumené antracitové barvě. Ta se odráží i na deskovém obkladu, který je tvořen z vláknocementových desek. Zároveň ladí s neotřelým zlatým profilovaným obložením rovněž z pozinkovaného plechu.

Přečtěte si také:

Psali jsme také:

Projekt Bleriot v pražských Kbelích je ve fázi hrubé stavby

Skupina T.E mění název na Realism. Chce tím zdůraznit hodnoty firmy