Šetrné budovy odpovídají na výzvy zítřka. Jaké technologie využívají a proč jsou tolik prospěšné?

„Čím dál méně musíme ukazovat pozitivní příklady ze zahraničí. V Česku roste počet staveb, které jsou inspirací a příklady dobré praxe šetrného stavebnictví budoucnosti. Dávno neplatí, že šetrná budova znamená jen nízkou energetickou náročnost. Čím dál více se při návrhu budovy zohledňuje hospodaření s vodou, její schopnost absorbovat, respektive odrážet teplo, přirozeně se chladit apod. Jsem ráda, že mezi průkopníky těchto přístupů patří členové Rady,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy. „Česká města jsou stavěna na zcela jiné podmínky, než kterým budeme pravděpodobně v budoucnosti čelit, proto budou vedle adaptace veřejného prostoru hrát významnou roli rekonstrukce,“ dodává.    

Šetrné technologie v číslech    

1 m² zelené střechy dokáže zadržet více než 35 litrů vody.

3 m kořenové čističky stačí na vyčištění odpadní vody jednoho obyvatele.

Teplota vzduchu ve vzdálenosti 5 metrů od zelené budovy je až o 10 °C nižší.

Teplota zelené střechy je až o 60 % nižší než povrch střechy s asfaltovou folií.

Jedním z příkladů budov, které v tomto trendu takřka excelují je hotel Mosaic House nacházející se v pražské ulici Odborů. Tento hotel je jednou z prvních budov, v níž se efektivně využívá šedá voda a funguje zde také rekuperace jejího odpadního tepla.

Mosaic House byl prvním hotelem v Česku, jež jako první obdržel environmentální certifikaci BREEAM. Od svého otevření v roce 2010 ušetřil systém hospodaření s vodou celkem 13,5 milionu litrů pitné vody. Pro lepší představu je to více než pět po okraj naplněných podolských plaveckých bazénů.  

Kroky v souladu s ekologií

„Jsme si vědomi své odpovědnosti za ochranu životního prostředí a k našim zásadám a postupům patří snaha o ekologickou udržitelnost jak v ubytovacím sektoru, tak i v pohostinství. Snažíme se činit společné kroky v souladu s ekologickými principy, protože to z ekonomického i ekologického hlediska jednoduše dává smysl,“ píše se na webu Mosaic House.

Dalším příkladem šetrnosti k životnímu prostředí a efektivního hospodaření s energiemi může být chystaná přestavba Institutu plánování a rozvoje města, který sídlí v architektonicky cenných budovách, takzvaných kostkách, od architekta Karla Pragera. Institut plánuje v rámci rekonstrukce nechat vybudovat systém pro hospodaření s dešťovou vodou a rovněž se chystá nechat vybudovat zelené střechy.         

Existují ale i jiné budovy, které posouvají téma šetrného stavebnictví mílovými kroky vpřed. V případě UCEEB v Buštěhradě se jedná o výzkumné centrum, jeho odborné i veřejné výstupy pomáhají posouvat šetrné stavebnictví v Česku do nového standardu.

Centrum Otevřená zahrada ve středu moravské metropole Brno zpřístupňuje principy a technologie šetrného stavebnictví široké veřejnosti a školám. V Otevřené zahradě také sídlí partnerská organizace Rady Centrum pasivního domu.          

 „Za velký úspěch osvěty o šetrném stavebnictví považuji fakt, že v Česku rostou i bytové domy, které udržitelnost řeší. Rezidenční development totiž patří k těm nejkonzervativnějším,“ říká Kalvoda.

Česká rada pro šetrné budovy propojuje společnosti a organizace z nejrůznějších ekonomických sektorů s vazbou na trh s nemovitostmi a stavební průmysl. Cílem Rady je podněcovat trh k přeměně způsobů, jakými jsou budovy a urbanistické celky navrhovány, vystavěny, renovovány a provozovány. Takto se snaží o vytvoření prostředí, které je zdravé, prosperující, environmentálně i společensky ohleduplně vystavěné a které zvyšuje kvalitu života.

Recyklace použité vody

Mezi rezidenčními projekty členů Rady existuje například první bytový dům Botanica K s certifikací BREEAM od Skanska Reality. „Budova využívá systém pro hospodaření s šedou vodou, který recykluje použitou vodu z umyvadel, van a sprch, a opět ji používá například ke splachování toalet. Díky tomu dokáže snížit spotřebu pitné vody až o 26 %,“ říká Zdeněk Petrů z firmy Koncept Ekotech, která svá řešení do Botaniky K dodala. Stejný princip by se měl objevit i v dalším rezidenčním projektu společnosti Skanska Čertův vršek.

K nejvýraznějším projektům jednoho z členů Rady v oblasti průmyslových hal je projekt Živé haly od společnosti LIKO-S. Plnou součástí stavby je zelená střecha i vegetační fasáda, které společně slouží jako tepelná izolace, přírodní klimatizace i retenční, zadržovací prostor pro dešťovou vodu. Hala také disponuje kořenovou čističkou odpadních vod, které po přečištění funguje jako zavlažovací zařízení.

Ministerstvo životního prostředí v současné době zvažuje uložit u průmyslových hal a obchodních center povinnost vybudovat zelenou střechu. „Jde jednoznačně o pozitivní krok, průmyslové haly a obchodní centra mají obrovský potenciál, jak pro zelené střechy a fasády, tak pro umístění fotovoltaických zdrojů. Dokonalé těsnosti plášťů a dalších stavebních opatření ovlivňujících energetickou náročnost jsme již dosáhli, je čas posunout se v této oblasti dál,“ říká Simona Kalvoda.          

nyv