Sídelní kaše poukazuje na rozpínání měst a obcí
Jedním z klíčových předmětů zájmu architekta Pavla Hniličky je vztah teorie a praxe v navrhování. Kromě architektonických a urbanistických projektů je autorem knihy Sídelní kaše. Pavel Hnilička se narodil v roce 1975 v Praze. Studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze u Prof. Lábuse a na ETH Zürich u Prof. Eberleho. Aktuálně stojí v čele ateliéru Pavel Hnilička Architects + Planners.
Kniha Sídelní kaše popisuje z pohledu architekta aktuální trend prostorového rozpínání měst a obcí, které lze vidět téměř ve všech evropských lokalitách.
„Kniha pojednává o současném rozvoji na předměstích velkých měst. Jedná se o lokality, které nejsou ani městem, ani vesnicí, natož volnou krajinou,“ říká Pavel Hnilička.
Sídelní kaše - urban sprawl je urbanistický termín, který tento trend popisuje. Nově vznikající obytné celky, které jsou složené převážně z rodinných a řadových domů vznikají v sousedství předměstských vesnic a rozšiřují se do krajiny. Termín označuje to, jak jsou jednotlivé budovy rozmísťovány bez ohledu na další stavby. Chybí zde veřejná prostranství a občanská vybavenost, což vede k mizení zemědělské půdy a zvýšená dopravní zátěž kvůli dojíždění za školou, prací, zábavou či lékaři.
Právě touto problematikou se architekt Pavel Hnilička v knize zabývá. Poukazuje na prostředí bez tradičních městských veřejných prostor a na ztrátu městskosti.
„Staví se neplánovaně na okraji měst, je zde totiž jednoduché sehnat pozemky za rozumnou cenu. Klasickým příkladem je to, že lidé si v daném místě postaví hodně domků, poté zde nastane problém s dopravou, tvoří se kolony a následně se řeší rozšiřování silnic a dálnic, to opět láká další lidi ke stěhování na předměstí a opět se zhušťuje doprava. Nacházíme se tak v bludném kruhu. Tato nekoordinovaná zástavba je pak drahá na veřejné rozpočty a zatěžuje naši planetu,“ říká Pavel Hnilička.
„Proti neudržitelnému způsobu výstavby stojí koncept města krátkých vzdáleností, což je systém udržitelné výstavby, kdy se bydlí, pracuje a studuje v jednom místě a lidé si zde obslouží své potřeby pěšky či na kole,“ říká Hnilička
Po úspěchu prvního vydání vychází nyní druhé, doplněné vydání knihy Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů.
Studie architekta Pavla Hniličky je určena nejen odborníkům – projektantům a architektům, ale také představitelům obcí a měst. Ti tak mohou rozvoj sídelní kaše na svém území ovlivnit. Své si zde najdou ti, kterým není lhostejná okolní krajina.
„Když se staví kompaktně vzniká udržitelná forma zástavby, dá se zde pracovat s veřejnými prostranstvími, lidé se zde mohou pohybovat pěšky. Rodiče nejsou taxikáři svých dětí a vše je nadosah,“ říká Pavel Hnilička.
„Je na místě hledat šetrné způsoby využívání území a neplýtvat krajinou,“ dodává architekt.