Sídlila zde policie, gestapo i StB. Nyní jde objekt v Karlových Varech k zemi
Policejní budova z konce 30. let 20. století vznikla podle plánů karlovarského architekta Karla Riedela. Odborníci se shodují, že se jedná o nejčistší příklad prvorepublikové moderny a jeden z mála objektů této doby, který se v lázeňském městě dochoval. Jenže zub času se na budově nemilosrdně podepsal a podle průzkumů, které má současný majitel k dispozici, není možné objekt nadále bezpečně využívat. I proto začala jeho demolice.
Stavba objektu v ulici I. P. Pavlova, dříve Obere Schillerstrasse, probíhala mezi roku 1936 – 1938. Prvního března roku 1938 se oficiálně do budovy nastěhovalo policejní komisařství. Po pár měsících však přichází gestapo a československý znak nad vchodem překryje znak SS.
„Z původně provozních místností, učeben pro mužstvo ve 4. patře, vybudovalo gestapo nové cely. U jednoho z vchodů byla místnost, v níž nacisté ukládali těla těch, kteří nepřežili jejich kruté výslechy. Byl tady i výtah, kterým vyváželi vězně do vrchního patra k celám. Za domem by měly být údajně ve skále vytesané a zazděné krátké chodby a obrovský komplex jeskyní, soustava dlouhých chodeb a místností, které sahají až po bazén hotelu Thermal,“ uvádí Národní památkový ústav.
Policejní budovu v říjnu 1938 obsadilo gestapo, foto: Muzeum Karlovy Vary
Po válce objekt využívaly československé bezpečnostní složky. Začátkem 60. let přešel celý komplex pod správu Sboru národní bezpečnosti a ředitelství StB, které zde bylo až do roku 1989. V posledních letech se o vlastnictví objektu dělilo město a stát. Posléze koupila objekt společnost IBE Karlsbad s.r.o.
Budovu čeká demolice
„Vlastník zjistil a doložil stavebně historickým průzkumem, stavebně technickým průzkumem, znaleckými posudky v oboru stavebnictví a dalšími doklady, že budovu není možné bezpečně užívat. Památkáři v rozhodnutí o povolení demolice uvádějí, že v průběhu prací bude zajištěno doplnění stavebně historického průzkumu budovy a operativní dokumentace nových nálezových situací. Dosavadní průzkum byl veden jako nedestruktivní a neumožnil tak zjistit všechny potřebné informace. Památkáři také upozorňují majitele objektu, že záměr budoucího využití parcely musí být konzultován s orgány státní památkové péče, neboť se nachází v městské památkové rezervaci,“ uvedl mluvčí radnice Jan Kopál.
Jako u mnoha jiných objektů i zde jedná o stav hlinitanového betonu, kvůli kterému šly k zemi i další budovy ze 30. let 20. století, například palác Baťa v Mariánských lázních. Použitím hlinitanu se dařilo dřívějším stavitelům zrychlit, a hlavně zlevnit řadu projektů. Materiál se nicméně po letech začal rozpadat. V Československu bylo používání hlinitanových cementů zakázáno v roce 1957.
Architekt Karl Riedel musel před nacisty utéct
Známý karlovarský architekt mimo jiné navrhl i klášter redemptoristů v Karlových Varech, který byl na konci osmdesátých let přebudován na nynější budovu magistrátu města. Jeho manželka Auguste Riedelová byla uznávanou dětskou lékařkou židovského původu. I proto se rozhodli přesunout do zahraničí. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné, neboť konce války se nedožil nikdo z jejich příbuzných, kteří chtěli ve vlasti zůstat.
Doporučujeme:
Skryté poklady architektury - 50. díl - Petschkův palác
Další zprávy a aktuality
Opuštěná kavárna Espresso v Železné Rudě je už historií, na jejím místě vznikne náměstí
Symbol brutalismu a bývalé dějiště války gangů půjde k zemi
Plzeňské Skleněné peklo jde k zemi
Historie Vánoc: Od pohanských tradic po moderní oslavy
Historie vánočních stromků v architektuře veřejných prostor
Tip na dárek: Kniha Český soběstačný dům je průvodcem šetrnějšího bydlení
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
