Šlechtova restaurace získává zpět svou krásu
Náročná rekonstrukce slavné Šlechtovy restaurace v Praze 7 je téměř hotová. Ateliér Hulec a Špička Architekti společně s restaurátory opravili arkády v přízemí, barokní sál nebo vnitřní grottu. Stále ale chybí dokončit okolí stavby včetně oprav ikonického altánku.
Architektonická kancelář Hulec & Špička Architekti pracuje už více jak 20 let na projektu záchrany Šlechtovy restaurace. Původně barokní památku najdeme v pražské Královské oboře. V roce 2020 byla dokončena první etapa obnovy.
Původní raně barokní letohrádek byl postaven v letech 1689 až 1692. Od 60. let 20. století budova chátrá, dokonce dvakrát vyhořela a na špatném stavu se podepsala i povodeň v roce 2002, která Šlechtovu restauraci zatopila do výšky 4 metrů. V letech 2010 a 2011 pak ohrozily budovu sesuvy půdy.
„Loni byla dokončena první etapa, ale došly peníze, a tak byla stavba přerušena. Je ale kompletně vyprojektována, dokonce je už vybrán i provozovatel, který by zde měl mít restauraci a cukrárna. Je už vyprojektované i gastrovybavení, zahrada a restaurování altánu. Čeká se jen na to až magistrát vysoutěží zhotovitele, který by měl závěrečnou etapu dokončit,“ říká architekt Mikuláš Hulec.
Historie objektu sahá do konce 17. století. Letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. Měl nahradit dvě nedaleké budovy, zastaralý a švédskými vojsky roku 1648 vyrabovaný zámeček, dnešní Místodržitelský letohrádek a Císařský mlýn v Bubenči.
Hlavní sál, který prostupuje dvěma patry budovy, vyzdobil malíř Jan Jakub Steinfels. Nástropní freska znázorňuje Olymp s antickými bohy Apollónem s Venuší a Amorem, Dianou, Merkurem, Jupiterem, Marsem a Saturnem. Byla bohužel natolik poničena, že je dnes nahrazenavěrnou replikou. Unikátem je také výklenek umístěný proti hlavnímu vchodu, kde byla umístěna krápníková jeskyně a fontána s bronzovou plastikou Poseidóna.
V minulosti letohrádek ale sloužil i jako sklad sena a obilí pro oboru. Až ve 20. letech 19. století si budovu dolního letohrádku pronajal pražský kavárník Václav Steinitz. Provozoval zde restauraci a konaly se zde nejrůznější slavnosti.
V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech pro havarijní stav zrušena. Od té doby budova jen chátrala.
„Projekt prošel spoustou peripetií. Jak těmi legislativními a finančními, tak i přírodními. V současné době je hotová první etapa rekonstrukce, bohužel ale došly finance a čeká se na to, kdy bude nalezen zhotovitel pro dokončení. Velký sál Šlechtovy restaurace již funguje, chybí zde ovšem kompletní dokončení zahrady, altánu a gastro zařízení,“ uvádí architekt Mikuláš Hulec.
Momentálně v památkově chráněné budově plně slouží historická část. „V provozu je barokní sál, zázemí a toalety. Město už objekt pronajímá na různé akce. Například zde měla Akademie výtvarných umění promoce. Konají se zde i různé nadační akce,“ uzavírá Hulec.
Osobnosti současné architektury - Mikuláš Hulec (Hulec & Špička Architekti)