Španělská synagoga v Praze byla zasvěcena před sto padesáti lety
Španělská synagoga v Praze je jednou z nejkrásnějších staveb hlavního města. Je inspirována Alhambrou, což je středověký komplex paláců a pevností maurských panovníků Granady. Synagoga stojí na místě Staré školy, kdysi nejstarší pražské synagogy, kde jako varhaník působil skladatel české národní hymny. Za druhé světové války budova sloužila jako skladiště.
Španělská synagoga v Praze, která byla zasvěcena před sto padesáti lety, 26. května 1868, patří k nejkrásnějším stavbám tohoto typu v hlavním městě. Budova je zároveň nejmladší synagogou židovského města na Josefově.
Inspirace španělskou Alhambrou
Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. V současné době se v synagoze nachází expozice Židovského muzea v Praze, prezentující historii Židů v Čechách a na Moravě od josefínských reforem až do 20. století. Součástí expozice je výstava stříbrných předmětů z českých a moravských synagog umístěná v někdejší zimní modlitebně, v galerii Roberta Guttmanna. Ta se nachází v zadním traktu budovy bývalé nemocnice a konají se zde krátkodobé výstavy s židovskou tematikou. Poslechnout si tu lze také koncerty vážné hudby.
Na varhany hrál František Škroup
Španělská synagoga byla postavena jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě tak zvané Staré školy - nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Autorem projektu byli Josef Niklas a Jan Bělský, vnitřní výzdobu provedla firma Antonín Baum a Bedřich Münzberger. Synagoga má čtvercový centrální půdorys s mohutnou kupolí. Stěny bohatě zdobí stylizované orientální geometrické motivy. V letech 1836 až 1845 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.
Skladiště předmětů
Během německé okupace byla Španělská synagoga využívána jako skladiště předmětů zkonfiskovaných nacisty českým Židům. Od roku 1955 stavbu spravuje Židovské muzeum. V letech 1995 až 1998 prošla synagoga rekonstrukcí.
ČTK, nyv