Práce diplomantů Fakulty architektury ČVUT uspěly v soutěži Young Talent Architecture Award 2018
Diplomové práce studentů Ing. arch. Filipa Galka a Ing. arch. Veroniky Indrové byly úspěšné v soutěži Young Talent Architecture Award (YTAA) 2018. Z více než tří set třiceti diplomních projektů z dvaatřiceti zemí byly mezinárodní porotou vybrány mezi čtyřicet nejlepších. Tento úspěch je důkazem kvalitní průpravy absolventů z Fakulty architektury ČVUT v Praze, kterým předávají zkušenosti přední čeští architekti. Filip Galko byl studentem z ateliéru Stempel & Beneš, Veronika Indrová studentkou z ateliéru Novotný – Koňata – Zmek.
Bienální přehlídku nejlepších diplomních prací architektonických škol Young Talent Architecture Award organizuje nadace Miese van der Rohe v Barceloně s podporou Creative Europe jako rozšíření bienální Evropské ceny za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award, která je nejvýznamnější evropskou soutěží v oboru architektura. Nadace je zakládajícím členem Evropského kulturního centra v Benátkách a přehlídku YTAA organizuje ve spolupráci s Evropskou asociací architektonických škol (EAAE), Evropskou radou architektů (ACE-CAE) a platformou World Architects.
Cílem soutěže je podpora čerstvě absolvovaných architektů, urbanistů a krajinných architektů, kteří se budou podílet na budoucí přeměně životního prostředí. YTAA se zrodila ze zájmu o péči, rozvoj a podporu nejtalentovanějších studentů ještě před tím, než vstoupí do profesionálního života.
Vize hlavní prodejny
Diplomová práce Filipa Galka, zpracovaná v ateliéru profesora Stempela a architekta Ondřeje Beneše, nese název Lasvit Flagship Store Showroom Praha a představuje vizi hlavní výstavní prodejny této značky. Student práci konzultoval ve spolupráci s firmou Lasvit a jejím uměleckým ředitelem Maximem Velčovským.
Objekt slouží především k prezentaci značky Lasvit a také je určen k prodeji jejího sortimentu, pro prezentaci kolekcí a instalací vyráběných na zakázku. Tato funkce výstavní prodejny je doplněna prostorem na vyprávění příběhu českého sklářství, café-barem, kancelářemi pro obsluhující personál.
Kontrast dvou světů
Filip Galko vysvětluje koncept projektu jako kontrast dvou světů. Čistě účelové a pragmatické servisní části objektu s druhým hlavním reprezentativním prostorem. Pomocí osvětlovací a projekční techniky může být v tomto „výrobním prostoru“ vytvořen reálný pocit budoucího interiéru zákazníka. Obývací prostor je simulován promítacími plátny. Iluzivní obytný prostor pomáhá prostorové představivosti klienta a usnadňuje výběr správného svítidla. Visí na pohyblivých trakčních zařízeních, podobným způsobem jako divadelní kulisy tak, aby bylo možné v iluzivním prostoru lehce a rychle vyzkoušet několik různých svítidel.
Navržené prostorové řešení je možné transformovat pro různorodé druhy akcí tak, aby poskytovalo maximální svobodu autorům nejrůznějších „divadelních her“, kulturních akcí, vernisáží, módních přehlídek, koncertů či přednášek. Servisní část objektu je oproti tomu velmi pragmaticky rozdělena až do sedmi nadzemních podlaží. Její základna poskytuje prostor pro menší a méně důležité funkce, jako je café-bar, sklady, výstava drobného sortimentu, kancelářské prostory pro zaměstnance apod.
Stadion na Strahově
Diplomová práce Veroniky Indrové byla zpracována v ateliéru architektů Tomáše Novotného, Jakuba Koňaty a Tomáše Zmeka. Autorka projektu se zabývala ideovým řešením Masarykova stadionu na Strahově, jednoho z největších brownfieldů na území hlavního města Prahy.
Veronika Indrová se pokouší najít řešení, jak strahovské pláni znovu vrátit život. Izolovanost pláně daná její topografií i historickým urbanistickým vývojem je velkým problémem. Může se však stát i její výhodou a proměnit se v klidnou čtvrť s nádherným výhledem, která se nachází v bezprostřední blízkosti historického centra Prahy. Strahovská pláň byla posledních sto let zasvěcena hromadně organizovanému sportu: sokolské slety i spartakiády se řídily přesnými pravidly a přísným řádem, zástupy cvičenců se promítaly do plochy stadionu. Dnes je sport převážně individuální činností a místo jeho konání je proto třeba propojit s místem bydlení. Strahovský stadion je dlouhodobě nevyužívaný, chátrá a je tak vážným problémem širšího území. Jeho obnova má být katalyzátorem proměny celého území.
Bydlení v tribunách
Veronika Indrová strahovský stadión nebourá, ale snaží se opravit jeho chátrající tribuny a najít jim nové reálné využití. Navrhuje bydlení v tribunách Strahovského stadionu. Výjimečnost lokality s dalekými výhledy se promítá do prodejní ceny bytů, a tím umožňuje zachránit památku. Navrhuje nový druh bydlení, ve kterém se jeho noví obyvatelé potkávají se studenty ze sousedních studentských kolejí, a společně vytvářejí nové strahovské město.
Základním principem návrhu bylo respektovat stávající vzhled Masarykova stadionu. Nová okna orientovaná do parku uvnitř stadionu je možné realizovat po odstranění původních panelů stadiónu, uložených na konstrukčních rámech. Zbývající panely slouží jako slunolamy. Původní hmotu tribuny, která byla v posledních letech odstraněna kvůli fotbalovým hřištím, návrh Veroniky Indrové plně obnovuje.
nyv