Místo se stalo nechvalně známé v roce 2004, kdy byla celá Evropa svědkem jedné z největších válek tamních klanů. Obyvatelé sídliště teď doufají, že s demolicí skončí i temné období na jejich předměstí, které později "proslavil" seriál Gomora vycházející z knižní předlohy italského autora Roberta Saviana.
Život mezi odpadky
„Když si vzpomenu na život v Le Vele, dostanu vztek,“ říká Omero Benfenati, který v minulých letech aktivně bojoval za demolici panelových objektů. „Hrávali jsme si tam dole,“ vzpomíná pro deník The Guardian a ukazuje na odhozené pytle s odpadky, které jsou poslední známkou života v prostorách chátrajících domů.
Symbolické věže sídliště se "proslavily" v roce 2004, kdy Neapol zažila jednu z nejkrvavějších válek mezi mafiánskými gangy. Do střetu se dostaly klany Camorra a takzvaní Secesionisté kvůli kontrole nad obchodem s drogami a zbraněmi. Boj trval celý rok a obyvatelé Le Vele říkají, že byli svědky přibližně jedné vraždy denně.
Lepší vyhlídky na život
Po letech prožitých v hrůze a strachu se obyvatelé Le Vele konečně dočkali optimistických vyhlídek. Mají teď možnost přestěhovat se do moderních budov v nedalekém okolí. První objekty brutalistní stavby byly zbourány mezi lety 1997 až 2003, teď půjdou údajně k zemi i zbylé čtvrti. Demolici iniciovali samotní obyvatelé La Vele, kterým vadila kriminalita a špatná pověst celého komplexu.
Bytový komplex navrhl architekt Franze Di Salva a dodnes je symbolem brutalismu v Itálii. Stavba začala v roce 1965 a poslední dům dělníci dokončili o patnáct let později. Brutalismus je moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970. Název vychází z francouzského brut (béton).
Původním smyslem nové čtvrti bylo nabídnout byty sociálně slabším vrstvám a vytvořit tak zázemí "pro všechny". Autor nápadu se nechal inspirovat například i u známého francouzského architekta Le Corbusiera. V celkem sedmi blocích bylo během pěadvaceti let vystavěno okolo sedmnácti set bytů.
Symbol zločinu a bašta mafie
„Franze Di Salva doufal, že celou čtvrť spojí se starým městem Neapole. Kvůli korupci tehdejší vlády ale nebyly realizované spojovací můstky mezi objekty ani doprava mezi Le Vele a centrem města," uvedl pro britský server The Guardian architekt Antonio Memoli, který pomáhal současným obyvatelům.
Sídliště Le Vele, v překladu Plachty, je tak dnes nejen symbolem zločinu a baštou mafie Camorra, ale také nesplněného poválečného snu o funkční čtvrti s ideálními sousedskými vztahy. Tamější obyvatelé žili v izolaci, odříznutí od práce i života v centru města. V roce 1980 zasáhlo Itálii velké zemětřesení a stovky uprchlíků obsadily prázdné domy.
Ukazovali jsme cestu feťákům
„Ty budovy nikdy nebyly dostavěné, ale my neměli jinou možnost než tady žít,“ říká Benfenati a ukazuje na šachtu ve zdi devítipatrového domu, kde měl být podle tehdejších plánů výtah. Ani ten svšak nikdy nespatřil světlo světa.
Vyrůstat v Le Vele znamenalo hrát si mezi odpadky, vyhýbat se uličkám smrti, ale také ukazovat cestu drogově závislým, kteří si šli vyzvednout svou pravidelnou dávku heroinu.
„Je ale pravda, že jsme se spolu nakonec naučili žít,“ říká Anna Liparulová, jejíž otec Lorenzo je aktivním členem spolku rezidentů. „Když jsme si hleděli svého, Camorra nás nechala být a zároveň se starala o to, aby lidé v nouzi měli co jíst.“
Dopad války klanů
Na předměstí je v současné době vysoká nezaměstnanost, Benfenati tvrdí, že je to dopad války klanů z roku 2004, kdy lidé často ztratili své blízké.
Rozhodnutí o demolici budov trvalo zhruba dvacet let. Proti demolici byla vláda i někteří architekti, kteří tvrdili, že budovy jsou symbolem tzv. brutalistní architektury z dob socialismu a měly by být vyhlášeny kulturní památkou.
Celý proces tak byl odložen a díky občanskému sdružení se v Le Vele zlepšily vztahy i zaměstnanost. Produkce seriálu Gomora navíc v roce 2014 přispěla na opravu některých částí domu a zatarasila prázdné výtahové šachty. I tak ale obyvatelé nenašli motivaci na další investice do bytového komplexu se špatnou pověstí.
red
