Zelené střechy: Oázy na vrcholcích budov
Zelené střechy, tedy střechy pokryté vegetací, nabízejí řadu výhod, které jsou v létě obzvláště patrné. Vegetace na střechách působí jako přirozený izolant, což snižuje teplotu střechy a následně i celkové teploty uvnitř budovy. Tento efekt, známý jako evapotranspirace, kdy rostliny vypařují vodu a tím ochlazují okolí, je klíčový pro snížení přehřívání budov během horkých dnů.
Kromě toho zelené střechy pomáhají snižovat efekt městského tepelného ostrova, což je jev, kdy městské oblasti zaznamenávají vyšší teploty než okolní venkovské oblasti kvůli koncentraci betonových a asfaltových povrchů, které absorbují a vyzařují teplo. Zelené střechy nejenže poskytují estetickou hodnotu a zlepšují kvalitu ovzduší, ale také zvyšují biodiverzitu ve městských oblastech.
Některá česká města již přistoupila k řešení zelených střech pomocí příspěvků. Například Brno zavedlo program na podporu zelených střech v roce 2019 a v roce 2020 se k němu připojily i Říčany. Díky těmto iniciativám se podíl zelených střech každoročně zvyšuje. Podpora směřuje na novostavby, ale i rekonstrukce.
Vzhledem k hrozícímu nedostatku vody ve městech do roku 2050 v důsledku klimatických změn je stále naléhavější hledání efektivních způsobů hospodaření s dešťovou vodou. Jedním z inovativních řešení jsou modrozelené střechy, které kombinují výhody retenčních nádrží a zelených střech. Tato budoucnost je již na dosah, což dokládají příklady z České republiky, kde jsou zelené střechy podporovány různými dotačními programy.
Modrozelené střechy: Pokročilé řešení
Modrozelené střechy, tedy zelené střechy využívající moderní retenční systémy, přinášejí řadu výhod. Kromě zlepšení mikroklimatu a zvýšení atraktivity dotčeného území přispívají ke zvýšení biodiverzity, snížení účinků sucha, ochraně povrchových vod a snížení rizika lokálních záplav. Během přívalových dešťů snižují zátěž kanalizace, což je klíčové pro městské oblasti.
Například firma Wavin vytvořila systém, jež, přeměňuje ploché střechy na inteligentní a řízenou akumulaci vody. Tento systém se skládá z nízké střešní retenční nádrže z recyklovaného polypropylenu, která se skládá na potřebnou velikost z jednotlivých boxů. Automatická regulace hladiny umožňuje řízené vypouštění a akumulaci vody, přičemž je řízena jednotkou, která sbírá meteorologická data a informace ze senzorů na střeše a v nádrži.
V případě silných dešťů zajistí systém regulovaný odtok zbytkové vody a připraví kapacitu na nové srážky. V období sucha využije akumulovanou srážkovou vodu na zavlažování vegetace na střeše. Součástí je i webová platforma, která umožňuje uživatelům sledovat všechny informace a měnit nastavení na dálku. Tento systém nejenže přispívá k ochlazování okolí a izolaci budov, ale je vhodný pro všechny typy plochých střech jak ve stávajících, tak v nových konstrukcích.
Fotovoltaika: Maximální využití sluneční energie
Fotovoltaické panely jsou dalším klíčovým prvkem udržitelné architektury, který je zvláště účinný během letních měsíců. Letní období s dlouhými dny a vysokým počtem slunečních hodin umožňuje maximální využití solární energie. Fotovoltaické panely přeměňují sluneční záření na elektrickou energii, čímž snižují závislost na fosilních palivech a přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů.
Kromě produkce elektrické energie mohou být fotovoltaické panely integrovány do systémů pasivního vytápění a chlazení budov. Například solární termální panely mohou ohřívat vodu, která je poté využívána pro vytápění nebo jako teplá voda pro domácnost. V létě mohou speciální systémy využívat solární energii k pohonu klimatizačních jednotek, což dále zvyšuje energetickou účinnost budovy.
Jedním z inovativních přístupů k využití solární energie je integrace fotovoltaických prvků přímo do fasády budov. Tento koncept spojuje energetickou efektivitu s estetikou a přináší několik výhod.
„Zajímalo nás, jak tento v dnešní době již nezbytný prvek kreativně zasadit do fasády tak, aby se nesnížila jeho výkonnost. Radili jsme se s mnoha odborníky a došli jsme k závěru, že tento úhel neškodí funkčnosti a v mnoha případech je i žádoucí. Naší prioritou je pak zajistit, aby zateplení fasády fungovalo dobře i s komoditami, které jsou zde doslova navíc. Nejedná se ale pouze o fotovoltaické panely, ale třeba i o rostliny,“ říká Ondřej Svačina, jednatel společnosti Meffert ČR Spol, s.r.o.
Celý systém se skládá z na míru dělaných boxů, do kterých se vloží buďto panel, či fasádní zahrada. „Každý architekt chce být originální, a právě tohle je ten prvek, který je nejen designový, ale i funkční,“ říká Ondřej Svačina.
Co se zateplovacích systémů týká, aktuálně jsou nejžádanější materiály s polystyrenem, či s minerální vatou. Stále se ale vyvíjí nové typy izolace jako například vláknitá izolace či staronová PUR izolace. „Tyto materiály jsou více směřované pro německý trh, naše firma je implementuje i u nás. Výhodou je slabší vrstva izolace či šetrnost vůči životnímu prostředí,“ dodává Ondřej Svačina.
Systémy pro sběr dešťové vody: Efektivní využití přírodních zdrojů
Sběr dešťové vody je další udržitelnou technikou, která je obzvláště užitečná během letního období. Sběrné systémy zachycují dešťovou vodu ze střech a jiných povrchů, která je poté skladována v nádržích a využívána pro různé účely, jako je zavlažování zahrad, splachování toalet nebo dokonce jako užitková voda pro domácnost po odpovídající úpravě.
V letních měsících, kdy je potřeba vody pro zavlažování zahrad a zelených ploch nejvyšší, se tyto systémy ukazují jako velmi efektivní. Používání dešťové vody nejenže snižuje nároky na veřejné vodovodní systémy, ale také pomáhá předcházet přetížení kanalizačních systémů během silných dešťů, což je běžný problém v městských oblastech.Tyto technologie nejenže snižují ekologickou stopu staveb, ale také přispívají k lepší kvalitě života obyvatel a udržitelnosti městských prostředí. S rostoucím povědomím o klimatických změnách a potřebě udržitelného rozvoje je jejich implementace stále důležitější a naléhavější.
Například Seifertova ulice v Praze na Žižkově by se v budoucnu měla stát pilotním projektem hospodaření s dešťovou vodou uvnitř města. V plánu je využití nejmodernější modro-zelené infrastruktury, díky které bude zadržována dešťová voda. Při velkých deštích se tak nebude zaplavovat křižovatka Bulhar, jako tomu je v současné době. Vodou následně budou zavlažovány okolní stromy a rostliny, což by mělo zmírnit důsledky klimatických změn.
„Těší mě, že hospodaření s dešťovou vodou je již součástí téměř všech projektů v Praze, díky čemuž pomáháme boji s klimatickou změnou. Seifertova ulice je však prvním „nezeleným“ projektem, na kterém otestujeme tato opatření v praxi,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Klimaticky neutrální čtvrť se chystá také v lokalitě Bubny-Zátory, zde také najde místo nový koncertní sál filharmonie. Loklaita bude mít i vlastní technickou infrastrukturu.
Součástí této studie je využití tepla a chladu z Energocentra plánovaného u Ústřední čistírny odpadních vod v Bubenči, které bude vyrábět teplo s využitím odpadních vod za pomoci vysokokapacitních čerpadel. „Projekt Energocentra se rodí více než dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ říká náměstek pražského primátora Petr Hlaváček. V budoucnu by mohlo být využito Energocentrum v Bubenči i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
První klimaticky neutrální pražská čtvrť by měla vyrůst v okolí budoucí Vltavské filharmonie
Nová městská čtvrť, která se chystá v lokalitě Bubny-Zátory a kde také najde místo nový koncertní sál filharmonie bude mít i vlastní technickou infrastrukturu. Její podobu schválili v rámci studie v uplynulých dnech radní hlavního města Prahy. Díky studii má tak hlavní město šanci na vznik první klimaticky neutrální městské čtvrti, která nebude závislá na plynu nebo uhlí.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Jedna z nejvýznamnějších žižkovských ulic bude bojovat s klimatickými změnami
Seifertova ulice v Praze na Žižkově by v budoucnu měla být místem plným zeleně. Proměna nejen že zkrášlí tuto frekventovanou ulici, především přispěje ke klimatické změně a stane se pilotním projektem hospodaření s dešťovou vodou uvnitř města. Rada hlavního města již odsouhlasila budoucí podobu ulice.
Mohlo by vás zajímat
Materiály, technologie a konstrukce
Novinky a trendy pro fasádní systémy. FVE implementované do zateplovacího systému nebo živé fasády!
Fotovoltaické systémy se staly klíčovým prvkem přechodu k udržitelnější energii a hrají stále větší roli v moderní architektuře. Jedním z inovativních přístupů k využití solární energie je integrace fotovoltaických prvků přímo do fasády budov. Tento koncept spojuje energetickou efektivitu s estetikou a přináší několik výhod.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Zelená už nestačí, připravte se na éru modrozelené
Ploché střechy budov by v budoucnu mohly sloužit k akumulaci dešťové vody a jako zelené oázy měst
Dopady globálního oteplování jsou v posledních letech vidět všude kolem nás. Na jedné straně svět trápí rostoucí letní teploty a s nimi spojené sucho, na druhé straně se stále častěji objevují silné přívalové deště, které způsobují mnoho škod, zejména ve městech a zastavěných oblastech. Města byla až dosud navrhována tak, aby dokázala co nejrychleji odvést veškerou dešťovou vodu do kanalizace a zlikvidovat ji. Protože však v důsledku klimatických změn hrozí, že do roku 2050 bude celosvětově ve městech vody nedostatek, hledají se způsoby, jak s dešťovou vodou hospodárně nakládat. Jednu z cest by mohly v budoucnu představovat modrozelené střechy, které snoubí výhody retenčních nádrží a zelených střech. A ta budoucnost už, zdá se, není tak daleko.
