Utopická architektura v Centru DOX. Výstava Galegion potrvá do konce srpna
Jak by mohlo vypadat podzemní město vytesané do skalního masivu, město na kolejích nebo město na Měsíci? A jak funguje utopie coby prostředí pro definování základních hypotéz navrhování urbanismu? Na tyto otázky hledá odpovědi výzkumný projekt studentů v ateliérech Petra Hájka na Fakultě architektury ČVUT v Praze a Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, který prezentuje výstava Galegion v Centru současného umění DOX. Výstava je prodloužena do 23. srpna 2020.
Výstava předkládá devět projektů utopických měst. Studenti v konkrétních lokalitách – například centrum Mariánských Lázní, město na kolejích v Drážďanech nebo kráter na Měsíci – zkoumají polyfunkční objekty, které jsou spíše než domy kompaktními městskými čtvrtěmi. Tyto objekty vytváří izolované ostrovy a ovlivňují rozsáhlá území v pozitivním i negativním smyslu. Vznikla tak série prací na téma „dům město“ zabývajících se problematikou velikosti, kdy se z „domu ve městě“ stává „město ve městě“.
Expozice prezentuje například město komponované pro měsíční kráter Shackleton, které by mělo sloužit jako základna pro trvalý pobyt člověka na Měsíci, projekt Guggenheimova muzea v Salcburku – podzemního města vytesaného do skalního masivu do hloubky 150 m – či projekt umělého ostrova Adriaport u Jadranského pobřeží spojeného s Českou republikou 400 km dlouhým tunelem, který byl vyprojektován v roce 1977 v Pragoprojektu pod vedením prof. Karla Žlábka a který se po intervenci Sovětského svazu neuskutečnil.
Některé z projektů představují reálnou alternativu, jiné jsou utopií, manifestem či kritickým pohledem na samotné téma. „Cítíme silnou potřebu utopie jako prostředí pro definování základních hypotéz. Utopie dostala v českém prostředí vysokých škol nelichotivou nálepku fantaskní architektury. Setkávám se s názorem, že tyto myšlenky nejsou pro praxi architekta užitečné. Je to však přesně naopak. Většina našich realizovaných staveb by nevznikla bez utopií,“ vysvětluje architekt Petr Hájek.
Studenti do procesu návrhu rovněž zařazují poznatky z oborů stojících mimo oblast architektury a jejich práce naopak inspiruje další tvůrce a ve výstavě lze nalézt přesahy do jiných oborů: návštěvníci se mohou začíst do sci-fi románu Miloše Urbana Urbo Kune odehrávající se ve městě-lomu, zhlédnout dokument Návrat do Adriaportu (2013) režisérky Adély Babanové a digitální obrazy Markéty Gebrian přímo inspirované vystavenými projekty.
Autor fotogalerie: DOX
Psali jsme také:
Build The Change poprvé v Doxu
Podívejte se:
Skryté poklady architektury - 57. díl - Centrum současného umění DOX