Územní a strategické plánování půjde v Praze ruku v ruce
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) rozhodl o vzniku nové Sekce rozvoje města. Její organizační přípravou je pověřen docent Tomáš Hudeček. Po vzoru zahraničních měst, tak propojí územní a strategické plánování.
Díky Sekci rozvoje města by se tak změní dlouhodobě teoreticky nefunkční koncept. V současném systému městského plánování nejdříve vzniká strategický plán a na jeho základě pak plán územní. Tomu se IPR už v minulosti snažil částečně předejít, když pořizoval Metropolitní a Strategický plán souběžně, nicméně ne ve všech částech působí oba dokumenty harmonicky.
„Ve velkých městech západní Evropy je již běžné, že strategické a územní plánování vzniká zároveň. Jedno bez druhého totiž v praxi dobře nefunguje. Cílem je usilovat o mnohovrstevnaté město, které myslí na funkčnost, estetiku a zejména na jeho obyvatele,“ popisuje vznik nové sekce Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Příkladem může být vznik nové čtvrti Bubny-Zátory, kdy je hned zpočátku třeba přemýšlet komplexně a nejenom z pohledu územního plánování. Nelze tedy pouze řešit, jak budou uspořádány budovy, jaká bude jejich výška či kudy povedou silnice. Zároveň je totiž nutné již ve fázi plánování přemýšlet nad dalšími strategickými ukazateli jako, kolik škol bude zapotřebí, jaká bude kulturní náplň nové čtvrti, zda je naplánována dostatečná kapacita sportovišť či jaká je její ekonomická udržitelnost.
Přípravou a následným řízením nové sekce byl v otevřeném výběrovém řízení vybrán Tomáš Hudeček. Územnímu plánování se věnuje i v jeho poslední třídílné knižní publikaci Řízení a správa města.
Tomáš Hudeček
vysokoškolský pedagog, geograf, docent městského stavitelství a inženýrství a bývalý pražský primátor, již v roce 2011 inicioval a zahájil transformaci tehdejšího Útvaru rozvoje hl. m. Prahy na moderní Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. V rámci své vysokoškolské praxe přednáší či vede výzkumnou činnost na nejvýznamnějších českých univerzitách (ČVUT, UK, VŠCHT, VŠE, VŠB-TUO). Je autorem či spoluautorem čtyř monografií a desítek odborných publikací.