V horkém počasí vyzařují budovy v Česku srovnatelný výkon jako elektrárna Temelín. Na brownfieldy a rozvoj měst je potřeba nahlížet ekologicky, shodují se odborníci

Autor: Romana Landová, t.z. Brownfieldy jsou stále aktuálnější. Foto: CZGBC

Brownfield

#šetrná architektura #brownfieldy #konference šetrné budovy 2019

další

Sdílet na facebook twitter

Brownfielndy jsou palčivé a aktuální téma a mnohé odborníky nenechávají klidné. Odborná veřejnost si začíná pokládat otázku, co by se dělo, kdyby se po letech ke stávajícím brownfieldům přidaly další, tentokrát již moderní budovy postavené před deseti lety. K brownfieldům a ekologickému přístupu rozvoje měst se postupně začínají přiklánět i developeři. Například firma Liko-S u svých kancelářských budov a výrobních hal využívá nejen zelené střechy, nýbrž i zelené vertikální stěny.

Jak na konferenci Šetrné budovy 2019 uvedl americký urbanista Mark Johnson, v dnešní době je potřeba budovat města udržitelně a v souladu s přírodou. S tím souvisí i kladení velkého důrazu na šetrné technologie. Důležité je i využití co největšího podílu zeleně, rozumné hustoty zástavby, vegetační střechy a šetrné hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. Johnson má zkušenosti s revitalizací brownfieldů, u nichž klade velký důraz na sociální rozměr. Například na velkém brownfieldu po uzavřeném letišti Stepleton dnes v zeleném živém městě žije 50 tisíc lidí hlavně díky tomu, že se všichni zainteresovaní včetně vedení města shodli na tom, že do místa chtějí přilákat především mladé rodiny a tomu Johnson uzpůsobil celý urbanismus nové čtvrti.

Zelené střechy a vertikální stěny

Šetrně dnes nepřemýšlí jen urbanisté a architekti, ale dokonce i největší developer průmyslových hal Panattoni. Využívá přitom dostupná řešení, která příliš nezvýší náklady, a přitom zajistí to, že ohřívání vzduchu nad střechami průmyslových hal bude podstatně nižší, než je například ohřívání vzduchu nad plochami sklizených polí. „Zásahy do volné krajiny děláme větší, než bychom chtěli. Regulace v ČR nás nutí zabírat zbytečně velké plochy. To je ale třeba změnit a regulaci přiblížit západní Evropě,“ řekl generální ředitel Panattoni Pavel Sovička.

Vizionářský přístup k řešení svých budov uplatňuje například firma Liko-S, která u svých kancelářských budov ale i výrobních hal využívá nejen zelené střechy, ale dokonce i zelené vertikální stěny. „Dnešní stavby jsou připravené na úplně jiné teploty, než jaké nás v blízké budoucnosti čekají, a to je třeba změnit a změnit to revolucí,“ řekl majitel firmy a zastánce zeleno-modré výstavby Libor Musil. Všechny střechy budov v ČR dohromady dnes podle odhadů v teplém počasí vyzařují energetický výkon srovnatelný s jadernou elektrárnou Temelín.

Jednotný přístup státu

K revitalizaci brownfieldů by mohla pomoci Národní strategie regenerace brownfieldů, kterou na konferenci představila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková. Cílem Strategie by bylo nabídnout jednotný přístup státu k revitalizaci rozvojových území s ohledem na nadcházející plánovací období EU a její Modernizační fond. Z toho by ČR mohla vyčerpat až 120 miliard korun z emisních povolenek.

Psali jsme také:

Konference Šetrné budovy 2019 se zabývala brownfieldy druhé generace

Na hřbitově v Ústí nad Labem se opravuje secesní kaple. V minulosti se přitom uvažovalo o demolici