Renesanční budova Staré radnice v Litoměřicích je po rekonstrukci, a navíc se zvyšuje její ochrana, neboť byla před nedávnem prohlášena národní kulturní památkou. Návštěvníci se do objektu na Mírovém náměstí, kde sídlí i muzeum, podívají po Novém roce.
Budova Staré radnice pochází z přelomu 30. a 40. let 16. století a je jednou z prvních renesančních staveb v severozápadních Čechách.
Nedávné rekonstrukce zahrnuly obnovu interiérů, ale také revitalizaci vnější fasády a výměnu střechy. Součástí modernizace bylo rovněž vybudování nového bezbariérového přístupu pomocí výtahu nebo restaurátorské práce v interiéru i exteriéru. Mezi nejrozsáhlejší patří kompletní restaurování dřevěného táflování stěn a kazetového stropu v bývalé jednací síni městské rady a dále kamenné prvky ve vstupních prostorách prvního patra, na fasádě a loubí budovy.
V přízemí radnice vznikl prostor pro kavárnu a recepci, v prvním patře jsou pak výstavní plochy a druhé patro obsadí stálá expozice, která se bude věnovat historii pivařského a vinařského regionu. Aktuálně ji připravují architekti a hotová bude až na přelomu let 2025 a 2026.
Od začátku následujícího roku bude možné navštívit prohlídky radnice a mimo to budou moci zájemci nahlédnout i do jedinečného zasedacího sálu, kterému zásah restaurátorů dodal původní barevnost. Prohlídky se budou konat od úterý do pátku mezi 12:30 a 14:30 a o víkendech od 8:30 do 12:30.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových prodává v aukci areál zámku Kunratice. Vyvolávací cena je 106.260.000 korun. Barokní stavba ze 17. století je dlouhodobě ve špatném technickém stavu.
V Neratově v Orlických horách najdete unikátní kostel se skleněnou střechou. Místo je od 60. let 17. století známým poutním místem, kdy zde rokytnický farář nechal podle svého snu vyřezat milostnou sošku Panny Marie. Od roku 1990 se v kostele pořádaly bohoslužby nejdříve pod otevřeným nebem, v současnosti je již kostel zastřešen unikátní prosklenou střechou.
Archeologický výzkum, který probíhá v Sázavském klášteře, objevil dochované pozůstatky středověkého domu. Podle prvních odhadů měl nejméně dvě patra a zabíral plochu až 190 metrů čtverečních. Míra dochování zdiva je podle archeologů Národního památkového ústavu výjimečná, a to nejen pro toto poutní místo v těsné blízkosti jeskyně sv. Prokopa. Výzkum přinesl také množství archeologických nálezů.
