Velká města chtějí ve stavebním zákoně právo územního plánování
Do konce března je možné podávat pozměňovací návrhy k nové podobě stavebního zákona ve druhém čtení. Podle vedení českých měst zákon zásadním způsobem ovlivní kvalitu prostředí, ve kterém žijeme, ale také ekonomickou prosperitu celého Česka na několik desetiletí. Návrh připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, podle zástupců velkých českých měst však nepřináší zlepšení v územním plánování. Bez řešení této klíčové části zákona však nemůže dojít k tolik požadovanému zrychlení povolování. Proto česká města společně zpracovala Čtyři městské artikuly (tedy čtyři konkrétní požadavky), které situaci mohou jednoduše vyřešit.
„Dosud se debata o novém stavebním zákonu soustředila především na rychlost povolování. To je ale až B. My musíme nejdříve vyřešit A. Beze změny územního plánování se totiž povolování staveb nezrychlí,“ varuje Petr Hlaváček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast územního rozvoje. „Více než rok vedeme s Ministerstvem pro místní rozvoj o tomto problému diskuzi, nicméně návrh zákona naše potřeby stále nereflektuje a situace začíná být opravdu vážná. Proto jsme spolu s ostatními českými městy zformulovali čtyři jednoduché požadavky. Díky nim může nový stavební zákon přinést nejen slibované zrychlení, ale také zkvalitnění výstavby. A protože jde o prostředí, ve kterém my všichni žijeme, mělo by nás to zajímat všechny,“ doplňuje Petr Hlaváček.
Praha chcezískat více pravomocí v oblasti plánování svého rozvoje. Podle jejího vedení musí být za udržitelný rozvoj měst jednoznačně odpovědní konkrétní volení zástupci samosprávy, a nikoliv anonymní státní úředníci. Nelíbí se jim, že občanům dává právo na samosprávu ústava, ale pokud samosprávy nebudou mít žádné reálné pravomoci, tak toto právo zůstane jen na papíře. Samosprávy podle vedení Prahy musí mít možnost už ve fázi územního plánování stanovit jasná pravidla, která budou developeři, úředníci i veřejnost chápat stejně a nebudou se jejich rozpory řešit až v územním či stavebním řízení.
V Parlamentu vrcholí bitva o schválení nového stavebního zákona. Bohužel zákon, který nyní sněmovna projednává ve druhém čtení na základě vládního návrhu, podle odborníků kvalitní není. Vláda chce proti vůli měst a obcí převést územní a stavební řízení pod stát, což omezí právo obcí na samosprávu.
Proto Praha společně s dalšími velkými městy - Brnem, Ostravou, Plzní a Libercem - zformulovala takzvané Čtyři městské artikuly a připravila pozměňovací návrhy k projednávanému zákonu.
1/ Právo územního plánování v samostatné působnosti
Města si potřebují samy pořizovat územní plány, aby mohly rozhodovat o svém rozvoji. V současnosti ani podle návrhu zákona však nemají na proces pořizování žádný vliv.
2/ Městské stavební předpisy pro statutární města
Praha potřebuje zachovat své platné stavební předpisy už jen z důvodu zachování kontinuity a právní jistoty v přípravě staveb. Další česká města, která projevila o vlastní stavební předpisy zájem, by tuto možnost měla dostat také. Každé české město je totiž něčím jedinečné. Stejně jako je odlišný režim správy NP Krkonoše a NP Podyjí, měl by být odlišný přístup k rozvoji specifických hodnot Plzně nebo Ostravy.
3/ Dokončení pořizovaných územních plánů
Praha, Brno nebo například Liberec pracují na svých nových územních plánech již několik let. Česká města musí mít možnost tyto práce dokončit a nezahazovat několikaletou a velmi kvalitní práci kvůli zákonem vynucenému přepracování. Návrh zákona se chová problematicky i k platným územním plánům. Ty mají být přepracovány při jejich první změně, což s sebou přináší extrémní finanční náklady i nereálné nároky na úředníky.
4/ Obec s postavením dotčeného orgánu
Města a obce musí být součástí procesu povolování staveb od počátku. Podle návrhu zákona má o projektu rozhodnout státní správa, která až následně předá projekt obci k případným připomínkám.
Stavební zákon se připravuje už několik let a vyvolává spory. Ministerstvo pro místní rozvoj si od něj slibuje například rychlejší povolování velkých staveb. Výhrady mají ministerstvo kultury, samosprávy či některé občanské a ekologické spolky.