Vody je nedostatek, šetrné hospodaření s ní je proto nezbytné

Autor: Česká rada pro šetrné budovy Popisek:Budova LIKO – NOE, sídlo společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna

#zdravé budovy

další

Sdílet na facebook twitter

Česko zažívá nejsušší jaro a léto za poslední desítky let. A odborníci předpovídají, že se situace nezlepší. Vody začíná být kritický nedostatek, ubývá přirozených odtokových míst, ve městech vznikají tepelné ostrovy. Dosavadní přístup k nakládání s dešťovou vodou v zastavěné krajině je proto nadále neudržitelný. Podle odborníků České rady pro šetrné budovy je nutné hledat a využívat způsoby, jak s vodou nejen šetřit, ale zároveň s její pomocí ochlazovat města a bojovat tak s nepříznivým vývojem klimatu.

„V důsledku opakujících se období sucha a nedostatku srážek nad územím Česka se začínáme potýkat s alarmujícím nedostatkem vody. Je proto nezbytné více přemýšlet nad tím, jak s vodou nakládáme a jak ji využívat šetrněji. Měli bychom se soustředit jak na zužitkování dešťové a šedé vody v budovách, tak na její zadržování v urbanizovaném prostoru. Těmto klíčovým oblastem se věnujeme i v rámci naší speciální pracovní skupiny a snažíme se přispět ke změně nakládání s vodou v zastavěné krajině. Vzhledem k současnému stavu je změna přístupu v tomto ohledu velmi naléhavá,“ apeluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Kvůli rozšiřující se zástavbě mizí závratným tempem půda schopná absorbovat vodu v místě, kde spadnou dešťové srážky. Vydlážděná, vybetonovaná či vyasfaltovaná prostranství měst navíc akumulují obrovské množství tepla, které následně vyzařují – tím vznikají tzv. tepelné ostrovy. Horký vzduch stoupající nad městské aglomerace zamezuje kondenzaci vzdušné vlhkosti a vzniku deště – ten následně spadne někde jinde. Jednou z cest, jak tomuto jevu zamezit, je větší množství zelených střech a fasád. Ty jsou schopné ochladit své okolí a současně vytváří příjemné vnitřní mikroklima budovy. „Povrch zelené střechy se během léta zahřívá na teploty až o 50 °C nižší, než je tomu u běžných krytin. Hydroizolace pod vegetačním souvrstvím navíc není vystavena vlivu UV záření ani velkým výkyvům teplot, což výrazně prodlužuje její životnost,“ uvádí Rostislav Dvořák z firmy LIKO-S.

Využívání dešťových a šedých vod přináší znatelné úspory

Vzhledem k vleklým obdobím sucha je třeba s vodou v první řadě nakládat šetrně a omezit její celkovou spotřebu. Nutné je však využívat i tzv. nepřímé úspory v podobě dešťové a šedé vody, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace. „Dešťovou a šedou vodu lze upravit tak, že získá parametry vody pitné, takže z hygienického hlediska nehrozí žádné nebezpečí. V zahraničí se upravená dešťová voda jako pitná běžně používá, což je u nás zatím nemyslitelné. Naše biologické rozbory však hovoří zcela jasně. Díky upravené dešťové a šedé vodě lze navíc uspořit až 50 % spotřeby centrálně upravené pitné vody,“ upozorňuje Jana Petrů z firmy Koncept Ekotech. Ačkoli jsou technologie přímých a nepřímých úspor dnes již dobře známé, jejich využití v nové či renovované zástavbě stále nebývá časté. „Tato skutečnost je mnohdy způsobena nesouladem zájmů investora a nájemce. Investor tlačí na pořizovací cenu a málokdy ho zajímá, co se v budově bude dít poté, co ji předá do užívání,“ vysvětluje Antonín Vejmelka z firmy Sedum Top Solution. „O budovách se před lety začalo hovořit jako o materiálových bankách. Nyní je začínáme vnímat jako potenciální energetické banky. Stavby jako rezervoáry vody pro přímé či budoucí využití těmto trendům dávno předcházely. Pohlížejme proto na hospodaření s vodou v budovách jako na dlouhodobě udržitelnou ‘vodní investici’,“ nabádá Karel Fronk ze společnosti Skanska.

V legislativě zatím zaostáváme

Český legislativní rámec v oblasti využívání dešťové a šedé vody doposud zaostává za většinou západních zemí. Jistá zlepšení však viditelná jsou, jak podotýká Jana Petrů: „Jednoznačně pozitivní dopad na povědomí o problematice hospodaření s vodou má dotační program Dešťovka, podporující hospodaření s dešťovou i šedou vodou, a přínosem je i dotační titul Nová zelená úsporám, přispívající 50 % na rekuperaci energie z šedé vody.“

Česká rada pro šetrné budovy