Volmanova vila: První o rekonstrukci napsal britský časopis, Češi ji skoro neznají, a to je škoda

15. 10. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová, Foto: TaK Architects

Zprávy a aktuality

#volmanova vila #TaK Architects #kniha

další

Sdílet na facebook twitter

Areál s vilou Josefa Volmana patří mezi skvosty prvorepublikové architektury. Objekt navštěvovala tuzemská smetánka, v rozsáhlém anglickém parku dcera továrníka jezdívala na koni. Od konce války do začátku 90. let využívala dům mateřská škola. Od té doby vila ve středočeských Čelákovicích jen chátrala. Nový život ji opět vdechla rekonstrukce, na které se podílel ateliér TaK. „Volmanova vila reprezentuje 15 let našeho života od momentu, kdy jsme přišli k naprosto zdevastovanému domu až po tu dobu, kdy jsme ho předali zrekonstruovaný,“ říká architekt Marek Tichý.

Rozsáhlý projekt dostali na starosti na konci 30. let architekti Jiří Štursa a Karel Janů. Úkol to nebyl zrovna snadný, hovoří se dokonce o tom, že Josef Volman jim dal za úkol postavit vilu za milion korun. V té době se běžný rodinný dům stavěl za 50 tisíc. Zadání nicméně architekti zvládli a mezi roky 1938–1940 zde vznikl rozsáhlý komplex vily s garážemi, vrátnicí u vstupu do areálu, konírnou, skleníky nebo tenisovými kurty.

Smutný osud zapomenuté vily

Po únorových událostech v roce 1948 využívá areál podnik TOS Čelákovice, původní obyvatelé museli vilu opustit. Budova pak sloužila k oslavám a společenským akcím. Později zde sídlila mateřská škola, a to až do roku 1990. Od té doby nebyl dům udržován, cestu si sem našli vandalové, a tak byl stav vily téměř havarijní.

V roce 1996 kupuje objekt společnost Vila Volman, která zainvestovala do rekonstrukce objektu, která měla za cíl vrátit budově její původní vzhled. Obnovu dostal na starosti ateliér TaK.

Byl to náročný proces

Při rekonstrukci museli pryč například nepůvodní vnitřní dělící příčky, podlahy a obklady. Přistoupit se muselo také k sanaci železobetonových konstrukcí. Velká pozornost se věnovala také rekonstrukci interiérů, které se snaží působit co nejautentičtěji. Ve své době patřila vila k jedněm z nejluxusněji vybaveným domům, byla zde korková podla i několik druhů mramoru. Koupeny například zdobily kamenné obklady a v pracovně pána domu bylo možné obdivovat použité makasarové dřevo. Náročnost rekonstrukce dokládá i to, že jen na koupelnách se pracovalo dva roky.

„Je to unikátní dílo, které paradoxně je mnohem známější a oceňovanější v zahraničí než v Čechách. Také první, kdo to domě po té rekonstrukci napsal byl britský časopis Wallpaper. A od té doby se tam vystřídala celá řada zahraničních badatelů a historiků architektury. Česká veřejnost ho tak úplně nezná,“ říká architekt Marech Tichý, který s kolegy pracoval na rozsáhlé rekonstrukci celého objektu.

Do suterénu vily lze vkročit samostatným vstupem, původně se zde nacházel byt domovníka, pokoj a koupelna pro personál, prádelna, sklad a technické zázemí. Vstupní hala v přízemí navazuje na obytný prostor spojený s jídelnou. V prvním patře se byly pokoje továrníka, jeho dcery a nechyběla ani místnost pro hosty. Druhé patro slouží jako kulečníkova herna, velkou část zabírá terasa.

Zajímá vás víc? V knihkupectví je již k dostání kniha „Volmanova vila – klenot české meziválečné architektury“. Jejími autoru jsou Marek Tichý, Jolana Tothová, Radomíra Sedláková a Magdalena Kurfürstová. Kromě podrobného popisu zde autoři také představují dosud neuveřejněné dobové plány a fotografie.

„Snažíme se tam kromě toho fenoménu funkcionalisté vily také mapovat tu dobu vzniku a připomenout onu velkou společenskou ambici té první republiky, která se nám velmi líbí, máme k ní vztah a myslíme si, že stojí za to téma tohoto období opět otevírat,“ dodává Tichý.