Vychází nejrozsáhlejší publikace o předrevoluční architektuře. Celý měsíc mohou zájemci navštívit i výstavu s ní spojenou
Šest kilo architektury ve dvou svazcích. To je ambiciózní projekt nazvaný Architektura 58–89 editora a tvůrce konceptu knihy Vladimira 518. Dlouho očekávaná kniha má více jak 40 kapitol a podílelo se na ní zhruba 30 odborných autorů. U příležitosti vydání knihy probíhá celý měsíc v CAMPu výstava a pestrý doprovodný program.
Literární dílo o architektuře vznikalo téměř deset let pod vedením Vladimira 518. Je v něm představeno nad čtyřicet architektů, autorských dvojic či skupin, které ve vymezeném období razantně zasáhly do dějin naší architektury.
Kniha Architektura 58–89 je dosud nejrozsáhlejší publikací o předrevoluční architektuře z let 1958-1989. Cílem projektu je narovnat vztahy mezi širokou veřejností a stigmatizovanou architekturou. Autor projektu tak poukazuje například na neslavný konec ikonických staveb jako Hotel Praha, Transgas či OD Ještěd.
„Dlouhodobě se nám bohužel nedaří najít zdravý vztah k této už historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20.století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ upozorňuje Vladimir 518.
U příležitosti publikace této knihy mohou zájemci také navštívit speciální výstavu v CAMPu. Vidět můžete například impozantní projekci na 25 metrové stěně, zvukové záznamy, 3D modely či dokumentární záběry. Doprovodný program mapuje minulost, současnost a budoucnost poválečné a předrevoluční moderní architektury. Připraveny jsou tři diskuzní večery a audiovizuální kompozice, jejíž ústředním motivem bude život a tvorba Karla Pragera. „V rámci doprovodného programu se budeme věnovat kauzám, které se týkají architektonicky hodnotných staveb ze druhé poloviny 20. století, ale hovořit se bude také o stavbách, které právě nyní procházejí změnou, nebo které změna v blízké budoucnosti čeká. Diskutovat budeme s historiky či samotnými autory staveb“, říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Cílem knihy je napravit obraz poválečných staveb hlavně kvůli jejich tvůrcům – špičkovým architektům, kteří obstojí i v celosvětovém srovnání. Jedná se například o vizionářské stavby Karla Pragera, manželů Machoninových nebo liberecké školky SIAL.
V knize je možné najít výkresy a dobové, často ještě nepublikované fotografie z archivů z celé republiky. V jednotlivých kapitolách pak lze najít i pohled současných předních architektů jako jsou Josef Pleskot či Ladislav Lábus.
Psali jsme také: