Vyrůstal jsem ve spálené zemi, říká letošní vítěz Pritzkerovy ceny
Pritzkerovu cenu, která bývá označována za Nobelovu cenu za architekturu, letos získal japonský architekt Arata Isozaki. Ocenění mu vynesly novátorské návrhy budov mísící vlivy Východu a Západu. Oznámila to dnes chicagská Hyattova nadace, která ocenění každoročně od roku 1979 uděluje. Jejími laureáty se stávají žijící architekti, jejichž práce dokládá talent a vizi, a také přispění lidstvu, napsala agentura AP.
Isozaki je devátým Japoncem, který tuto cenu získal. Mezi její laureáty patří i Kenzó Tange, pod jehož vedením Isozaki zahájil kariéru poté, co vystudoval prestižní Tokijskou univerzitu.
Isozaki byl jedním z prvních japonských architektů, kteří začali stavět i v zahraničí. Tom Pritzker, předseda Hyattovy nadace, označil Isozakiho architekturu, kterou vytvořil během pět desítek let trvající kariéry, za “skutečně mezinárodní“. „V globálním světě architektura potřebuje tento druh komunikace,“ dodal Pritzker.
Dětství ve spálené zemi
Isozaki se narodil na ostrově Kjúšú na jihozápadě Japonska a sám říká, že zkáza způsobená druhou světovou válkou v něm zanechala trvalé stopy a pomohla mu při rozhodnutí stát se architektem.
„Vyrůstal jsem ve spálené zemi,“ řekl s odvoláním na jaderný útok na město Hirošima, které leží na pobřeží kus od jeho domovského města Oita, které během války vyhořelo.
První zkušenost s architekturou
„Byly to naprosté trosky, nebyla tam žádná architektura, žádné budovy, a dokonce ani žádné město. Jenom kasárna a provizorní přístřešky. Takže moje první zkušenost s architekturou byla její nepřítomnost a začal jsem uvažovat o tom, jak by lidé mohli přebudovat svoje města a své domovy,“ uvedl architekt.
Mezi Isozakiho práce patří Palác svatého Jiří (moderní víceúčelová krytá aréna v Barceloně, postavená pro olympijské hry v roce 1992), Kulturní středisko v čínském Šen-čenu či mrakodrap Allianz Tower v Miláně.
nyv