Ikonické dílo Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice se na plzeňské scéně odehrává ve zcela novém moderním pojetí. Scénograf Dave Benson vytvořil časově nedefinovaný prostor s industriálními prvky, kde se prolíná historický příběh se současností. Diváci mohou na jevišti vidět videoprojekce i obrazovky a celá show připomíná moderní streamovací platformy. Celkový styl předpověděly už i vizuály, které se fotily v prostorách bývalých Městských lázní.
Scéna představuje postapokalyptický svět s trochou budoucnosti, který má divákovi naznačit, co vše by se mohlo stát. Na jevišti si můžete všimnout zničené elektroniky, či nefunkčních obrazovek. Do onoho zničeného světa vstupuje Ježíš, který má porouchaný svět v moderním pojetí napravit.
„Chtěl jsem vytvořit zcela nový koncept, který přinese zase jiný pohled na toto dílo. Jsem rád, že jsem mohl využít technologie plzeňského divadla, které jsou naprosto mimořádné. Chci dát divákům pocit, že vidí něco výjimečného, proto jsem využil své zkušenosti z práce pro Netflix. Scéna má za úkol zaujmout především mladé diváky a neurazit starší generace. Celek se skládá ze spousty malých detailů,“ říká scénograf David Benson.
Velmi výrazným a neobvyklým prvkem jsou na jevišti videoprojekce, které má na starosti mladý, teprve devatenáctiletý umělec Ondřej Brýna.
„Dohromady se během představení na jevišti prostřídá přes 100 videosouborů s celkovým časem 7,5 hodiny videoobsahu. Pro plzeňské divadlo je tato inscenace zatím největším multimediálním projektem. Na pozadí jsou rozanimovávané montáže kreseb a fotek, které doplňují a rozvíjí fyzickou dekoraci na scéně. Přední projekce pak podtrhují a dodávají další rozměr scéně. Zásadním prvkem jsou určitě televize a velká LED stěna, která slouží opět jako součást scénografie. Zařízení využíváme také jako médium pro virtuální rozměr hry, kdy se na ní můžeme setkat s televizní propagandou římské říše hackovanou Ježíšovým kázáním, záběry z bezpečnostních kamer města, živým vysíláním Piláta Pontského nebo záběry z mučení Ježíše,“ říká Ondřej Brýna.
Nově a neobvykle ztvárněná muzikálová inscenace pod vedením režiséra Lumíra Olšovského již v médiích i mezi diváky sklidila mnoho pozitivních kritik. Někteří dokonce mluví o jednom z nejpůsobivějších českých zpracování tohoto díla. 
„Scéna je industriální stejně jako moderní doba. Peníze, majetek i techniku v dnešní době přeceňujeme. Navíc se ve světě řeší závažné konflikty. V tomto scénografickém pojetí je příběh pro dnešního diváka srozumitelnější v kontextu s příběhem Ježíše,“ říká režisér Lumír Olšovský.
Scénograf Dave Benson navrhl a realizoval scény pro desítky divadelních inscenací, například pro britskou premiéru muzikálu Titanic. U nás již dříve spolupracoval s brněnským Buranteatrem, Divadlem na Orlí, Městským divadlem Brno, Divadlem A. Dvořáka Příbram, Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě či právě s plzeňským DJKT. Dlouhodobě spolupracuje s filmem a televizí, nejčastěji pak s BBC a společností Netflix. Podílí se i na natáčení reklamních spotů.
Mohlo by vás zajímat
Materiály, technologie a konstrukce
Brněnští výtvarní umělci otevřeli své ateliéry v rámci akce Open Studios
Open Studios je projekt pro podporu a rozvoj současného výtvarného umění. Vše funguje jako festival na principu dne otevřených dveří. Přímo v Brně mohli zájemci přijít během dvou dnů do ateliérů zhruba 80 umělců na 12 místech a seznámit se s uměním, které v běžných galeriích nenajdou. Tento projekt funguje již několik let a nově se s ním kromě Brna můžou zájemci seznámit také v Ostravě.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Podobu budovaného Dvoreckého mostu doplní neokubistické sochy od Krištofa Kintery
Chystaný Dvorecký most doplní zajímavé prvky. Jednat se má o sochy, vodní prvky i speciální osvětlení. Nákup sochařských objektů schválili radní. Dokončení spojnice mezi Podolím a Zlíchovem pro MHD, cyklisty a chodce se očekává v listopadu 2025.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy a aktuality
Umění ve veřejném prostoru: Praha 5 má památník věnovaný Ferdinandovi Peroutkovi
Památník Ferdinanda Peroutky najdete nově na Smíchově v parku u barokního letohrádku Portheimka. Publicistu, spisovatele a dramatika připomíná objekt ve tvaru dýmky od architekta Radka Talaše. Ten se svým návrhem nazvaným „Jací jsme“ uspěl v otevřené výtvarné soutěži v konkurenci dalších 22 účastníků. Ferdinand Peroutka byl slavným obyvatelem Prahy 5.
