Wellbeing a lokalita budovy jako aspekty zdravého vnitřního prostředí

Autor: Česká rada pro šetrné budovy Popisek: Projekt Five od Skanska

Města a urbanismus

#zdravé budovy

další

Sdílet na facebook twitter

Wellbeing a lokalita budovy jsou velmi komplexními kategoriemi zdravého vnitřního prostředí. Jedná se o alchymii řady faktorů. Pokud hovoříme o wellbeing, jde z velké části o souhru všech aspektů zdravého vnitřního prostředí, o kterých byla řeč v předcházejících příspěvcích České rady pro šetrné budovy – od akustiky přes světelnou a tepelnou kvalitu až po biophilii či lokalitu budovy v rámci města.

Co se týče urbanistického začlenění budovy do okolní zástavby, je třeba si uvědomit, že i okolí budovy vytváří její kvalitu stejně jako podmínky uvnitř. Je samozřejmé, že člověk nevnímá budovu jako solitér, ale jako součást svého okolí. Je pro nás důležité, jakou občanskou vybaveností a dopravní dostupností disponuje i to, zda se v blízkosti nachází zeleň. Jinými slovy, zda je pro nás okolí přívětivé, protože všechny tyto aspekty ovlivňují naši spokojenost neboli wellbeing.

Sekundárním důsledkem kvalitně pojatého urbanistického řešení je i snížení uhlíkové stopy. Už jen tím, že je budova dobře dostupná veřejnou městskou dopravou i alternativními způsoby dopravy, jako je například kolo, pozitivně ovlivňuje její uhlíkovou stopu. Pokud se díváme na architektonické řešení komplexně, je možné, aby principy trvale udržitelného stavebnictví a aspekty zdravého vnitřního prostředí šly ruku v ruce

Prostorová dispozice

Velkou roli z hlediska wellbeing hraje i prostorová dispozice uvnitř budovy. Zde je důležité pamatovat primárně na člověka, od jehož potřeb by se mělo koncepční řešení odvíjet. V budovách trávíme devadesát procent svého času, a proto by tu měly být pro nás a ne my pro ně. Člověk by se v jejich interiérech měl cítit komfortně a příjemně, což samozřejmě souvisí i s vizuální stránkou a designem jako takovým. Svou roli zde hraje i bezbariérovost a antropologie prostoru. Architekt svým návrhem ovlivňuje to, jak se budou lidé v interiérech pohybovat, jaké budou vznikat interakce nebo naopak, jak jim zamezí. Samozřejmou součástí budovy by měly být i takové prvky, které člověka uvnitř vybízí k pohybu – souhrnně označované jako interaktivní design. Například schodiště by mělo mít příjemný sklon a při vstupu do prostoru by mělo být dostupnější než výtah. To vše v konečném výsledku utváří komfortní a zdravé prostředí, v němž se lidé cítí dobře a motivuje je k lepším výsledkům.

Česká rada pro šetrné budovy