21. 8. 2023
/ Autor: Štěpánka Šulanová
V roce 1911 se slavnostně představil návštěvníkům Nové radnice pražské na Mariánském náměstí první oběžný výtah na českém území, lidově nazývaný páternoster. Ten se stal ale v posledních letech doslova turistickou atrakcí, a tak magistrát nyní plánuje uzavřít volný přístup k výtahu a za jeho návštěvu začít vybírat vstupné.
Toto zařízení funguje dlouhá desetiletí, ovšem nejedná se o originál. Původní výtah sloužil na obou stranách budovy, od sedmdesátých let koluje mezi patry magistrátu jen zařízení naproti zadnímu vchodu ústícímu na náměstí Franze Kafky.
O uzavření přízemí se na radnici začalo mluvit v souvislosti s vypsáním tendru na úpravy interiéru budovy, který v uplynulých dnech schválili městští radní. Magistrát v dubnu totiž výtah kvůli náporu turistů, kteří se na technickou památku chodili dívat a vozili se v ní, dočasně vypnul. Nebylo výjimkou, že se v přízemí u výtahu přes den shromažďovaly až desítky lidí.
Výtah by měl být nově oddělen chodbovými stěnami vyrobenými podle dubových prosklených stěn umístěných ve druhém patře objektu. Součástí úprav bude umístění platebního terminálu a čtečky QR kódů na turnikety u zadního vchodu do radnice, který se nachází hned u výtahu.
Budova Nové radnice pochází z let 1908-1911 a byla postavena podle původního secesního návrhu významného architekta Osvalda Polívky. Budovu zdobí sochy a plastiky Stanislava Suchardy, Josefa Mařatlky a Ladislava Šalouna. Vnitřní členění budovy bylo dáno účelem – nová radnice měla sloužit především pro finanční orgány města, zejména berní úřad, pro který byla určena velkolepá dvorana se skleněným zastřešením v úrovni prvního podlaží. Byla druhá největší z bankovních a úředních dvoran v Praze hned po Hlavní poště v Jindřišské ulici. Dokončená budova měla 250 úředních místností, 35 spisoven v suterénu a další obslužné a pomocné prostory a v Praze vůbec jako první byla vybavena oběžnými výtahy.
Svému původnímu účelu sloužila Nová radnice až do roku 1945. Poté, co byla v květnovém povstání poškozena Staroměstská radnice, změnila se z užitkové úřední budovy městských finančních a stavebních úřadů v oficiální sídlo vedení města. Na přelomu 40. a 50. let zde byly provedeny některé vnitřní stavební úpravy, z nichž nejvýraznější je přeměna dvorany ve velký zasedací sál a také proměna primátorských salonků ve druhém patře nad hlavním vchodem. Byl také odstraněn oběžný výtah v přední části budovy a nahrazen běžnými výtahy. Druhý páternoster u zadního vchodu byl zachován, jen na konci 70. let ho nahradil modernější. Dnes je Nová radnice především sídlem primátora a Rady hlavního města Prahy.
V hlavním městě najdeme několik zachovaných páternosterů, například v budově radnice Prahy 1 ve Vodičkově ulici, v několika budovách ministerstev, v sídle Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici nebo ve Škodově paláci v Jungmannově ulici.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Obecní dům
Reprezentační dům hlavního města Prahy neboli Obecní dům byl postaven na pozemku někdejšího Královského dvora v sousedství gotické Prašné brány. Projekt byl po různých peripetiích svěřen zkušeným projektantům Polívkovi a Balšánkovi. Stavba ve stylu neobaroka s prvky secese je složitým organismem. Ústřední prostor tvoří je rozlehlá Smetanova koncertní síň, kolem níž obíhají jednotlivá křídla budovy.
Mohlo by vás zajímat
Architektura a urbanismus
Obecní dům
Reprezentační dům hlavního města Prahy neboli Obecní dům byl postaven na pozemku někdejšího Královského dvora v sousedství gotické Prašné brány. Projekt byl po různých peripetiích svěřen zkušeným projektantům Polívkovi a Balšánkovi. Stavba ve stylu neobaroka s prvky secese je složitým organismem. Ústřední prostor tvoří je rozlehlá Smetanova koncertní síň, kolem níž obíhají jednotlivá křídla budovy.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Palác Lucerna
Jedná se o pokus stavitele Havla vybudovat v centru Prahy multifunkční palác v americkém stylu. Na konstrukčním řešení rozlehlé polyfunkční stavby spolupracoval ing. Stanislav Bechyně. Do Vodičkovy ulice se palác obrací modernistickou fasádou, na jejímž návrhu spolupracoval Havel snad s Osvaldem Polívkou.
Mohlo by vás zajímat
Historické budovy
Cukrárna Myšák
Neorenesanční dům pochází z druhé poloviny devatenáctého století a vznikl na základě projektu architekta Otto Ehlena. Koncem devatenáctého století dům získal František Myšák. Ten se rozhodl zde vybudovat cukrárnu a ta se později stala legendární. Dům byl předtím i poté několikrát přestavěn, ale jeho majitel se rozhodl vetknout mu vzhled podle nejnovější módy.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Topičův dům a Palác pojišťovny Praha
Dvojice mimořádně kvalitních secesních paláců navržených souběžně Osvaldem Polívkou. V domě známého vydavatele a galeristy Františka Topiče (ve dvorním domě a pak v přístavbě do dvora a nakonec v suterénu budovy) se konaly známé výtvarnické salony. Parter Topičova domu byl ve 30. letech upravován architektem Františkem Zelenkou ve stylu funkcionalismu a později prošel dalšími adaptacemi. Sídlilo zde nakladatelství Borový, jednu dobu tu byla i redakce Lidových novin. Později po válce pak nakladatelství Československý spisovatel.
