Zámek Zelená Hora u Nepomuka, známý zejména z filmu Černí baroni, má zcela mimořádný význam v české historii a kultuře. Plzeňský kraj proto v uplynulých dnech začal jednat s partnery o krocích, které by tento historický objekt opět ukázaly návštěvníkům v plné kráse. Místo je totiž spjaté nejen s českou filmovou klasikou, ale známé je také jako působiště sv. Vojtěcha či místo spjaté se zázračnou sochou Panny Marie Zelenohorské. Dále pak jako areál spojený s nedalekým bývalým cisterciáckým klášterem, nebo jako objekt nálezu Rukopisu zelenohorského, či založení Jednoty zelenohorské.
Kulturní památka zámek Zelená Hora je vyhledávaným turistickým cílem. K vrcholným událostem letošního léta je například koncert pro Zelenou horu v režii Plzeňské filharmonie, který se uskuteční v sobotu 19. 8. 2023 od 20 hodin v obci Klášter. Koncert bude spojen se sbírkou ve prospěch záchrany zámku.
Partneři, včetně Plzeňského kraje, obce Klášter, města Nepomuk, Ministerstva kultury ČR, Paměti národa a Matice sv. Jana Nepomuckého, se na společném setkání shodli na podpoře stěžejních kroků, které povedou k uskutečnění vize, kterou je nové využití zámku Zelená Hora. Studii nechal zpracovat Plzeňský kraj. Příslušný materiál vytvořil kolektiv odborníků pod vedením Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
Podle plánů by mělo místo nabídnout komplexní návštěvnický program založený na nejvýznamnějších historických fenoménech, s nimiž je zámek spojen. Konkrétně jde například o obnovení návštěvnické trasy v zámeckých interiérech. Lákadlem může zámek být i jako naleziště Rukopisu zelenohorského, nachází se zde původní středověké podzemí, hradní poutní kostel nebo místo výhledu ze zámecké věže. Na své by si zde měli přijít i milovníci novodobých dějin, chystá se totiž i expozice reflektující období totalitních režimů.
„Jsem rád, že dohoda partnerů směruje ke vzájemné spolupráci při obnově zámku a jeho okolí a že všichni partneři preferují, aby areál zůstal veřejně přístupným kulturním objektem,“ říká radní Plzeňského kraje pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu pan Libor Picka a dodává: „Plzeňský kraj pro naplnění výše uvedené vize podpoří obec Klášter finanční podporou na pořízení podmiňující technické dokumentace. Pomoci hodlá také poskytnutím odborných kapacit pro vedení projektu obnovy i souběžného provozu areálu tak, aby návštěvníci i za současných podmínek měli z návštěvy co nejpříjemnější prožitek. Dokonce se již nyní pracuje na přípravě projektu, díky kterému by v první fázi obnovy měly být zlepšeny podmínky pro příchod, vstupní obsluhu návštěvníků, vybudování potřebného sociálního zázemí a snad i rekonstrukci a otevření vyhlídkové věže.“
„Je zřejmé, že obnova areálu je komplexní a především dlouhodobý úkol. Nebojím se, že by postupně nenalezly dotační prostředky na jeho záchranu. Jako první úkol vidím využití evropských fondů na řešení bezprostředních potřeb návštěvníků a opětovné zařazení areálu do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR,“ uzavírá radní Picka.
Areál zámku Zelená Hora a především jeho okolí utrpělo zejména v časech totality, kdy jej využívala armáda. Současný technický stav mnohdy nevyhovuje bezpečnostním požadavkům. Chybí zde také návštěvnický standard, jako jsou kvalitní toalety, občerstvení či parkování.
„Definovaná vize je klíčovým předpokladem pro získávání dotačních prostředků. Pro přípravu projektů obnovy jsou nyní zásadní zajištění stavebně historických a technických průzkumů a zaměření objektů,“ zdůraznil závěrem ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje Filip Uhlík.
Mimořádně hodnotná stavba z let 1913-1914 byla postavena na zakázku brněnského podnikatele Viktora Bauera jako rodinný dům se zahradou. Autorem návrhu byl vynikající architekt Adolf Loos. Byla to první stavba s rovnou střechou na Moravě. Stavba je chráněnou funkcionalistickou kulturní památkou a nyní se chystá její obnova.
Sídlo, které kdysi patřilo kontroverznímu podnikateli Radovanovi Krejčířovi, pomalu, ale jistě opouští jeho pošramocená pověst a stává se decentní vilou s překrásným výhledem na Černošice u Prahy. Neslavná historie domu, který kdysi plnil bulvární tisk kvůli jeho původnímu majiteli, přemrštěným nákladům na výstavbu i éře chátrání a opakujícím se neúspěšným dražbám, je už pryč! Z tohoto objektu se stala velmi zajímavá vila, která v novém kabátě a očištěna od minulosti hledá nového majitele.
Kombinace historického dědictví západočeského lázeňského města a uvolněná atmosféra tradičního filmového festivalu, nejen to byly důvody, proč mladý investor zvolil pro svou letní rezidenci právě starý byt v centru Karlových Varů. Rekonstrukce unikátního místa se ujaly architektky z ateliéru Plus One Architects a výsledkem je jedinečný byt s geniem loci.
Autorky: Kateřina Průchová a Petra Ciencialová
