Zelené střechy jsou čím dál populárnější, jejich plocha se už zdvojnásobila

29. 11. 2020 / Autor: Zuzana Duzbabová,Foto: Filip Šlapal, nová budova ČSOB, Praha

Zprávy a aktuality

#zelená střecha #architektura #ekologie

další

Sdílet na facebook twitter

Ke konci roku 2019 zabírala plocha zelených střech 1,58 milionu metrů čtverečních. Jedná se o trend, který se v posledních letech projevuje zejména v projektech administrativních budov, renovací brownfieldů a čím dál častěji také na střechách rodinných domů, kde slouží jako pobytové terasy.

Za posledních pět let se plocha zelených střech na území České republiky zdvojnásobila. To jsou statistiky, které uvádí odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚ). Letošní měření se také započítávalo v rámci celoevropského průzkumu Green Marker Report.

„Měření probíhá na základě množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech, a je doplněno o další informace z trhu. V roce 2019 přibylo v České republice 256 000 m² nových zelených střech. Ve srovnání s rokem 2018, kdy přibylo 247 000 m² zelených střech, se jedná o mírné zvýšení přírůstku,“ upřesňuje předseda Rady Sekce zelené střechy a vicepresident mezinárodní organizace EFB Pavel Dostal.

Odborníci na realizace zelených střech potvrzují, že se veřejnost více zajímá o možné varianty a využití, hlavní roli tak nehraje pouze cena. „Naším snem jsou však zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé ČR, které by tam developeři chtěli sami od sebe a realizovali je bez dotací,“ říká Josef Zapletal, který se těmto projektům věnuje.

Zatím převažují novostavby

Povědomí se u veřejnosti daří zvyšovat například i díky soutěži Zelená střecha roku. Lidé si často neuvědomují, že na této ploše nejde pouze o to zasadit bezúdržbovou zeleň, ale že zde také mohou pěstovat určitý typ rostlin, který nabídne útočiště užitečnému hmyzu a pomůže také ochrazovat prostředí a snižovat prašnost.

Nejvíce se zelené střechy realizovaly u novostaveb. „Je to dáno především tím, že ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než ozelenění stávající konstrukce a také povinností stavebníka hospodařit na svém pozemku se srážkovými vodami,“ objasňuje Pavel Dostal.

Mezi soukromými zakázkami výrazně dominují rodinné a bytové domy, mezi veřejnými se jedná zejména o školy, školky, nemocnice, budovy úřadů, knihovny a další. „Domnívám se, že důvodem růstu veřejných zakázek se zelenou střechou je rostoucí povědomí o přínosech zelené infrastruktury ve městech a nutnosti adaptace měst na změnu klimatu,“ dodává Dostal.

Jedna z největších zelených střech vznikne i na nové tramvajové vozovně v Plzni, METROPROJEKT

Pokud stavebník hledá řešení, která pomáhají vyhovět legislativě a zároveň umožňují zadržovat vodu na pozemku, pak se většinou uchýlí k ozelenění střechy. V české legislativě však stále chybí konkrétní úprava, která by zelené střechy zasazovala do kontextu výpočtu množství odváděných srážkových vod, což způsobuje aplikační nejednotnost v praxi.

Projektanti už také cílí i na to, aby mohli lidé na těchto plochách pobývat i je aktivně využívat. Například jako běžecký ovál na zelené střeše administrativní budov nebo jako pobytovou terasu na rodinných domech. V neposlední řadě se také často jedná o ozelenění podzemních garáží ve vnitrobloku bytových domů. Zelené střechy jsou nadále aktuálním tématem při renovaci brownfieldů.