Odborná porota vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2023. Jedná se o architekty, kteří se v období uplynulých pěti let svým přístupem významně zasloužili o architekturu v České republice, ať již vynikající tvorbou, či podporou kvalitní architektury a profese. Ocenění laureáta a slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne 12. září 2023 od 19.30 hodin v Centru architektury a městského plánování v Praze.
Každoročně udělované odborné ocenění Architekt roku upozorňuje na význam a důležitost architektury pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž na výjimečnou roli architektů, kteří úroveň výstavby svou činností zásadním způsobem ovlivňují. Cílem je ocenit významný počin v oblasti architektury z posledních pěti let. „Ocenění je určeno především praktikujícím architektům, ale nejen jim. Laureátem se může stát každý, kdo svým počínáním usiluje o příjemný prostor k bytí,“ říká Zdeněk Fránek, laureát ceny z roku 2020 a současný porotce. O desítce letošních nominací na toto ocenění s ním rozhodovali vítězové předchozích ročníků soutěže – architekti Petr Stolín, Stanislav Fiala, Petr Hájek a loňští laureáti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař.
Členové poroty se zabývali jednotlivými jmény. Do finále nakonec postoupilo pět nominací. „U posuzovaných osobností jsme sledovali jejich komplexní přístup k tvorbě a zároveň profesní a morální integritu. Za důležité také považujeme, jaký mají celkový vliv na rozvoj společnosti a kvalitu prostředí, v němž žijeme. Jak se angažují a jak spolupracují s ostatními odborníky a organizacemi,“ vysvětluje architekt Ladislav Kuba, člen poroty.
Roman Brychta
Architekt je držitelem tuzemských i zahraničních ocenění, například za Středisko ekologických aktivit Sluňákov (2007), Národní technickou knihovnu (2009) či Regionální centrálu ČSOB v Hradci Králové (2021).
„Roman Brychta je dlouhodobě výraznou osobností na scéně české architektury. Velkou část profesní dráhy působil jako protagonista ateliéru Projektil, který se do povědomí veřejnosti zapsal hlavně budovou Národní technické knihovny nebo unikátním chrudimským projektem konverze kostela na galerii barokních soch. Od roku 2020 vede vlastní ateliér Roman Brychta architekti, kde pokračuje ve své filozofii udržování přehledu o nových inovativních technologiích a intenzivního zkoumání kontextu věcí, což navíc doplňuje ve svém osobním přístupu o hlubokou empatii a lidskost. V jeho dlouhodobé pedagogické činnosti je zřetelná linka mistrovského přístupu, kdy předává své osobní zkušenosti, které za ním jasně stojí. Je tak dobrým průvodcem mladé generace budoucích architektů," uvedla porota.
Mezi jejími nejznámějšími pracemi najdeme především desítky nadčasových rodinných domů, například v Říčanech (1999), v Černošicích (2000), v Konárovicích (2005), wellness domek v Chotětíně (2017), rodinný dům v Praze 6 (2018), rekonstrukci barokního rodinného domu v Třeboni (2019) nebo chatu v Jizerských horách (2022).
„Markéta Cajthamlová patří již tři dekády mezi nejvýraznější české architektky. Je známá především jako autorka řady skvělých rodinných domů a vil, ať už okázalých nebo skromnějších, navrhovala ale také polyfunkční domy a bytovky. Pro její rukopis je typický cit pro materiál, zejména dřevo, a dotažení stavby do posledního detailu. Domy jsou praktické, uživatelsky přátelské, s dobrými proporcemi vnitřních prostor. Její architektura je neokázalá a nadčasová. Vychází vždy z jemného dialogu mezi domem, místem a klientem," uvedla porota.
Marek Chalupa
Do povědomí se dostal především vítězným návrhem Pavilonu ČR na EXPO 2000 v Hannoveru. Mezi další úspěšné realizace lze zařadit Vestibul stanice metra Kolbenova v Praze (2001), Rekonstrukci viničního altánu Gröbovka v Praze (2004), hotel Metropol v Praze (2007) a také novou centrálu ČSOB v pražských Radlicích (2019). Jeho stavby byly opakovaně nominovány na Mies van der Rohe Award a další ocenění. Působí také jako pedagog na FA ČVUT v Praze.
„Marek Chalupa spolu s bratrem Štěpánem navrhl řadu staveb, které jsou charakteristické jasným konceptem a důsledným zpracováním detailu. Nejvýraznějšími stavbami jsou pavilon České republiky na Expo 2000, vestibul stanice metra Kolbenova a především hotel Metropol na Národní třídě, u něhož nelze přehlédnout jeho hi-tech karoserii celoprosklenou technologickou fasádou. Otevřená hala hotelu nechává proniknout pulsující město doslova do svých útrob. Rozsáhlý stavební program budovy banky ČSOB v Radlicích je rozložený do struktury menších pavilonů, které jsou kladené po vrstevnicích a zapuštěné do svahu. Krajina prostupuje do dvorů a do dvorany, její organické atributy se na budově obtiskují. Silné vize a koncepty Marka Chalupy byly úspěšné v architektonických soutěžích, svoje zkušenosti předává studentům jako vedoucí ateliéru na fakultě architektury ČVUT," zhodnotila porota.
Roman Koucký
Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována – např. Mariánský most v Ústí nad Labem (1998), Dlouhý most v Českých Budějovicích (1998), rekonstrukce Fárova domu ve Slavonicích (1999), Trojský most v Praze (2013), Integrovaná střední škola technická a ekonomická v Sokolově (2012) a desítky územních a regulačních plánů.
„Práce Romana Kouckého a jeho spolupracovnice Šárky Malé zahrnuje nebývale rozsáhlou škálu témat a měřítek od architektonického detailu až po velký urbanismus. Realizace Besídky a Fárova domu ve Slavonicích překvapují výtvarnými detaily, ve kterých lze objevovat stále nové významy a odkazy k historii. Náměstí ve Slavonicích je dokonalým předobrazem současného přístupu k tomuto tématu. Velké stavební realizace jejich mostů v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze jsou nekompromisně důsledné. Absolutní urbanistické vize Romana Kouckého jsou zcela originální a nemají obdoby nejen v českém prostředí. Úsilí o absolutno sebou nutně nese i jistotu nikdy nekončícího zápasu," uvedla porota.
Ivan Kroupa
V roce 2019 získal Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, opakovaně byl nominován na Mies van der Rohe Award (2009, 2014) a Berliner Kunstpreis, Förderungspreis Baukunst (2001). Mezi nejvýznamnější projekty jeho týmu patří např. Obřadní síň v Týnci nad Sázavou (2022), bytový dům RCP Karlín (2022), Technologická budova Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (2021), Hemodialyzační centrum B. Braun v Praze na Bulovce (2015),Tiskárna a galerie tisku Karmášek v Českých Budějovicích (2015) a samozřejmě Centrum současného umění DOX (2008).
„Ivan Kroupa je velkým jménem současné české architektury. Každá jeho stavba je ikonou s nejvyšší architektonickou hodnotou, jasně čitelným rukopisem, vždy unikátní prostorová řešení jdou ruku v ruce s precizním výběrem materiálů v jejich syrové podobě. Jeho guerillová architektonická tvorba je o emocích, individuální práci na každém zadání a nekompromisnosti, říká, co si myslí, dělá, co musí, tvoří minimalisticky, ale expresivně. Z Kroupových mistrovských děl lze jmenovat například českobudějovickou slavnou Karmáškovu tiskárnu, pražskou Galerii DOX nebo budovu Vysoké školy uměleckoprůmyslové," zhodnotila porota.
Architektka Markéta Cajthamlová se narodila do architektonické rodiny. „Můj otec byl architekt, který bohužel zemřel, když jsem byla malá. Jeho bratr byl také architekt, moji bratranci také. Furt jsem se v tom prostředí pohybovala. Přestože mě otec opustil jako malou, nádech povolání doma vládnul stále,“ vzpomíná Cajthamlová.
Kulturní centrum, budované po etapách na místě bývalého industriálního objektu, vzniklo z iniciativy pana Leoše Války, poté, co se vrátil z australské emigrace. Spolu s přáteli a s podporou mecenášů vybudoval jedno z nejvýznamnějších kulturních center dnešní Prahy.
Národní technická knihovna (NTK) v Praze byla vystavěna v letech 2006-2009 na základě vítězného návrhu ze soutěže, vypsané v roce 2000. Tu vyhrál tým studia Projektil (Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek) a architekt Václav Králíček (ten se dalších prací na projektu již neúčastnil). Prováděcí plány vypracoval ateliér Helika, stavbu provedlo konsorcium firem Sekyra Group, Metrostav a OHL-ŽS.
