10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR
Sdružení pro architekturu a rozvoj dnes uspořádalo konferenci „10 vizí a konkrétní kroky pro stavební rozvoj Prahy a ČR“. Ta se uskutečnila v prostorách Obecního domu v Praze 19.9. 2018. Odborníci z řad politiků, ekonomů či architektů hovořili o nejpalčivějších problémech Prahy a o jejich možných řešeních. TV Architect byla u toho a přináší exkluzivní výpovědi hostů konference. Jaké jsou jejich vize hlavního města a jak by řešili problémy? Nejen to se dozvíte v našem videu.
Členy sdružení spojuje společný názor, že Česká republika nemůže žít jen ze své minulosti, ale že se musí rozvíjet, jinak se nevyhne úpadku. Proto se chtějí k problémům aktivně vyjadřovat a společně se pokusit změnit věci k lepšímu.
Hlavními problémy, které tíží Pražany, jsou podle odborníků nefungující doprava a nedostupné bydlení. Právě k těmto tématům se jednotliví řečníci vyjadřovali. „Je nutná komplexní změna legislativy, to je ale běh na dlouhou trať. Existuje ale celá řada kroků, které je možné udělat hned, a ty mohou pomoci už v horizontu nejbližších měsíců. Kdyby všechny subjekty zasahující do povolovacího procesu jen striktně dodržovaly své dnes dané lhůty, zkrátil by se okamžitě proces minimálně o čtvrtinu,“ řekl Dušan Kunovský, šéf největšího rezidenčního stavitele Central Group a člen Sdružení pro architekturu a rozvoj .
Jsou třeba změny
V současné době trvá povolení běžného bytového domu v Česku nekonečných deset let. V Praze proto nelze jen pasivně čekat na nový územní plán, který by mohl platit nejdříve v roce 2023, ale již nyní je třeba aktivně přistoupit ke změnám současného plánu a odstranění stavebních uzávěr především na brownfieldech. Na tom se shodli všichni hosté konference.
„Stačilo by jen začít úřady skutečně manažersky řídit,“ připomněla ve svém výstupu Renáta Pintová Králová, odbornice na stavební právo a členka SAR . „Jsem přesvědčena, že když stavebník předloží plně vypořádanou dokumentaci bez rozporů, splňující všechny požadavky, měl by být i dnes stavební úřad schopen rozhodnout v zákonné lhůtě šedesáti dní podobně, jako se to dělo v minulosti, kdy v Praze existoval jeden velký stavební úřad pro velké stavby,“ vysvětlila.
Podle její zkušenosti museli pracovníci tohoto úřadu nadřízeným předložit v padesátý pátý den po podání informaci o stavu projednání a doložit, zda bude v termínu rozhodnutí vydáno. Pokud se s takovým hlášením jen o den zpozdili, bylo nutné doložit a vysvětlit z jakého důvodu. V opačném případě se úředníci mohli rozloučit s měsíčními prémiemi. Jak Pintová Králová dodala, takový přístup je třeba aplikovat i dnes.
Praha – město pro své občany
Podle architekta Josefa Pleskota je velkým problémem současné společnosti komunikace. Tento problém pak ovlivňuje snahu zlepšit prostředí hlavního města. Architekt zdůraznil „neschopnost dohody, neschopnost umluvit se na společných principech, dohodnout se na kvalitě a stylu života. Je třeba umět se domluvit na tom, jak by Praha měla vypadat, aby nebyla městem pro cizince, ale pro své občany. Ty jsou zároveň její hybnou silou.“
Podle architekta a urbanisty Petra Hniličky je vážným problémem v České republice to, že se stavba nedá připravit v rozumném čase.
Na konferenci zazněla koncepce, kterou by Ministerstvo pro místní rozvoj rádo zjednodušilo proces přípravy stavby a stavby samotné. Ideální by podle něj bylo učinit podání s jednou dokumentací na jednom úřadu, který by obstaral všechna závazná stanoviska. Výsledkem by pak bylo jedno rozhodnutí.
Centrální stavební úřad
Mluvilo se i o nutnosti zřízení centrálního pražského stavebního úřadu. Ten by měl podle Králové Pintové na starosti větší stavby, metodicky by vedl menší stavební úřady. Díky tomuto úřadu by podle ní také byla zajištěna koordinace umisťování staveb na území hlavního města.
Stavební úřady by měly být v budoucnu personálně a odborně posíleny, plně digitalizovány, dbalo by se na dodržování stanovených lhůt. Úřady by také měly rozhodovat jednotně a srozumitelně.