Olomoucká nemocnice staví podle projektu Adama Rujbra pavilon v pasivním energetickém standardu, první u nás
Nový pavilon II. interní kliniky a geriatrie, který se jako veřejná zakázka buduje ve Fakultní nemocnici v Olomouci, nastaví zcela nový přelomový standard pro výstavbu zdravotnických zařízení v České republice. Architekt Adam Rujbr, zakladatel a šéf studia Adam Rujbr Architects, jej navrhl jako první nemocniční budovu v zemi v pasivním energetickém standardu. Tým TV Architect se s Rujbrem setkal na mezinárodní konferenci Šetrné budovy – Vize a trendy stavebnictví 2030/2050, kterou Česká rada pro šetrné budovy uspořádala v polovině listopadu v Praze. Rujbr na konferenci prezentoval projekt převážně odbornému publiku. V krátkém rozhovoru, který publikujeme společně s článkem, shrnul přínosy nového pavilonu pro pacienty, personál nemocnice i pro životní prostředí a hovořil o inovativních technologiích, které jsou v projektu využity.
Veřejná zakázka na budovu v pasivním energetickém standardu si vyžádala aplikaci řady energeticky úsporných inovativních řešení. Na konferenci Rujbr společně s Milanem Ďurčovičem, obchodním ředitelem společnosti Peikko Group pro střední a východní Evropu, hovořili o finském systému spřažených nosníků, které tato firma vyrábí. Speciální nosníky, mnohem tenčí než nosníky standardně využívané ve stavebnictví u nás, značně zrychlují hrubou stavbu budovy. Zároveň redukují celkový objem budovy o dvacet procent při zachování podlahové plochy. „Znamená to, že jsme snížili konstrukční výšku budovy přibližně o 2,4 metru, vlastně o jedno patro,“ vysvětlil Rujbr.
Další úsporná opatření zahrnují například kompaktní tvar budovy nebo poměr pevných a prosklených stěn, který hraje významnou roli především v létě, kdy má budova tendenci se přehřívat. „Díky těmto opatřením jsme snížili měrnou tepelnou spotřebu v budově na 15 kWh/m2. To je stejné, jako kdybyste za vytápění stometrového bytu zaplatili za celý rok 3000 korun,“ vysvětlil architekt.
Energeticky úsporné technologie budou aplikovány ve všech systémech, které konzumují elektrickou energii, jako je osvětlení, větrání, topení a chlazení. Rujbr také uvedl, že komfort pacientů a zdravotnického personálu dosáhne v pavilonu úplně nové úrovně, kterou nelze srovnávat s prostředím v nynějších budovách. Bude tu mnohem více denního světla, lepší akustika, řízená vlhkost a teplota, zelená střecha i nádvoří. Nové logistické řešení nabídne kromě potrubní pošty také propojení kliniky tubusem s dalšími odděleními nemocnice, což ulehčí a zpříjemní transport pacientů.
Moderní pavilon s celkovou rozlohou 8210 metrů čtverečních je v pokročilém stadiu výstavby. Podle očekávání by měl stát 290 milionů korun a dokončení je naplánováno zhruba na polovinu příštího roku.