16 m 54 s
Václav Aulický (*1. března 1944) je významný český architekt a autor mnoha ikonických staveb. Je považován za představitele takzvané high-tech architektury. Vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze. Kromě televizního vysílače na Žižkově stojí i za návrhem televizního vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích či, dnes už zbourané, telefonní ústředny v Dejvicích. Je taktéž spoluautorem již zbouraného Transgasu. Demolice vyvolala debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky. Od roku 2005 Aulický rovněž přednáší architekturu na ČVUT. V jeho pracích je patrný zájem o soudobou světovou architekturu i úcta k velkému dědictví českého funkcionalismu.
Do historie české architektury se architekt Václav Aulický zapsal návrhem Žižkovské věže či stavbou budovy Transgasu, která však byla roku 2020 zbourána. Málokdo ale ví, že ještě v době maturity hrál například v jazzové kapele s Ivo Pešákem a doma si sestavoval rádia. Jak se Václav Aulický dostal k architektuře, co ho ovlivnilo a jak se navrhuje high-tech architektura zjišťoval v rozhovoru teoretik architektury Zdeněk Lukeš.
„Mým velkým vzorem byl vždy Jan Kaplický. Dříve jsem se hodně věnoval kromě rádií i kosmonautice a elektrotechnice, to vše se propojilo dohromady a začaly vznikat první návrhy,“ říká Václav Aulický.
Od 70. let pracoval Václav Aulický v projekční organizaci Spojprojekt Praha a zabýval se především budovami pro spojové technologie a vysílači. Architekt, který už jako dítě pocítil dopady totalitní moci i v dospělosti musel při práci čelit komunistické cenzuře.
Stavbu Žižkovské věže od počátku provázely spory i negativní hodnocení a ještě teď má své příznivce i odpůrce. Řada zahraničních webů ji dokonce zařadila mezi nejošklivější stavby na světě. Zadavatel stavby by se byl býval spokojil s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nicméně nakonec zvítězila světově unikátní futuristická varianta z ocelobetonu. Aulický tehdy upozorňoval, že třístožárová konstrukce přinese vyšší životnost, užitnou hodnotou i aerodynamickou stabilitu věže. Václav Aulický o svém díle napsal dokonce i knihu. „Televizní věž nemá být památník, to je technologie, pro kterou se to staví,“ říká Václav Aulický.
Od roku 2005 působí Aulický i na Fakultě architektury ČVUT jako vedoucí ateliéru. Později se tamtéž habilitoval jakožto docent. Václav Aulický stále projektuje, mezi jeho významná díla z poslední doby patří především budovy na pražském Pankráci. Jedná se o Diamond Point, City Point, City Tower, Trimaran či City Element. Na svých stavbách spolupracuje se zahraničními kolegy, kterými jsou Ernest Hoffmann, Martin Tröthan či Richard Meier.
Mohlo by vás zajímat
Kategorie
Reportáž: Slavnostní předávání cen Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2022
Letošní XXIX. ročník Grand Prix Architektů – Národní ceny za architekturu 2022 se uskutečnil v Malé dvoraně Veletržního paláce. Také letos vybrala odborná porota ty nejlepší realizace z uplynulého roku, které ocenila cenami v podobě různě barevných kostek dle dané kategorie. Soutěž již od roku 1993 pořádá Obec architektů.
Mohlo by vás zajímat
Osobnosti
Architekt Václav Aulický, otec budov Transgasu nebo Žižkovské věže, slaví sedmdesáté páté narozeniny
Pokud by žižkovská televizní věž měla stát opět na stejném místě v Mahlerových sadech, nenavrhoval by ji její autor Václav Aulický v podstatě jinak. Navzdory tomu, že se projektem věže začínal zabývat v normalizačních letech, kdy svobodná tvorba byla téměř nemožná. Aulický se ale věnoval často spojovým stavbám, vysílačům či telefonickým ústřednám, kde hlavní není architektura, ale technologie. Jistou daní za možnost uplatnění v 70. a 80. letech je ale digitalizace, a tedy krátká životnost původních analogových technologií, které už neslouží. Telefonní ústřednu v Dejvicích jsem oželel, ale Transgas mě bolí, řekl Aulický, který slaví sedmdesáté páté narozeniny.
