Osobnosti současné architektury - David Vávra
David Vávra je český architekt, herec a spisovatel. V 70. letech stál u vzniku divadla Sklep v Praze. Jako architekt se věnuje především obnovám budov. Je podepsán ale i pod několika zcela vlastními projekty. Veřejnost má jeho osobu spjatou s televizním seriálem Šumná města, který mapoval moderní českou a moravskou architekturu. Davida Vávru nikdy neopouští humor, hravost a vyrovnaný nadhled, což se promítá i do jeho tvorby.
Otcem Davida Vávry byl významný český architekt, který pracoval například na projektu rekonstrukce Národního divadla. „Tatínek nebyl až tak oficiální architekt, v 70. letech byl spíše zakázaný, takže mě nevzali na architekturu. Vystudoval jsem tedy pozemní stavitelství a poté Akademii výtvarných umění. Výhodou bylo, že jsem poznal oba dva světy, jak velkovýrobu, tak individuální tvorbu,“ říká David Vávra.
Po škole působil David Vávra v Družstvu pomoci stavebníkům kde, jak sám říká, se mohl v době nesvobody zabývat vedlejšími činnostmi, jako bylo například herectví. Po revoluci se pak dostal k mnoha zajímavým projektům, některé z nich byly spjaty i s divadlem. „Já jsem z práce vystoupil intuitivně v září 1989, neboť mě nechtěli pustit na filmový festival, když jsem se vrátil, vše už bylo jinak. V 90. letech se nám pak podařilo zrealizovat například Palác Akropolis a podílel se i na rekonstrukci Dobešky,“ říká David Vávra. Dobeška je úzce spjata s rodinou Davida Vávry, neboť zde vyrůstal. Sídlí zde také divadlo Sklep.
Od Dobešky jsem se dostal i k dalším divadlům, dělal jsem rekonstrukci Švandova divadla, nebo divadla na Kladně. „Zde jsem se snažil odhalit co nejvíce historie, dovolil jsem si zde odkrýt prosklené pylony, které daly divadlu světlo. Co se týká interiérů, u divadel dávám do vstupu červenou barvu, která následně modrá a jde to do černé na scéně, takový literární postup, připomínající stmívání je uplatněn u všech tří divadel,“ říká Vávra.
V Kladenském divadle díky jeho zásahům vznikly například čtyři nové scény. „Na Kladně jsme například rozšířili zkušebnu, kde vznikl alternativní prostor, přistavěli jsme kavárnu, kde se dá vystupovat a přidali jsme dvě venkovní scény,“ doplňuje David Vávra.
Architekt se podílel také na přestavbě továrního objektu v Hradci Králové, zde vznikla nová knihovna, společenské centrum či literární kavárna. Velmi výrazná je pak terasa s velrybou na střeše.
David Vávra se podílel také na rekonstrukci a přístavbě evangelického kostela v Praze – Braníku. Ten má velmi specifickou polohu v bývalém vápencovém lomu v blízkosti přírodní památky Branické skály. Vznikl po 2. světové válce jako provizorní modlitebna podle projektu architekta Pavla Bareše. Podle návrhu Davida Vávry vznikla například nová apsida z borového dřeva.
Renesanční osoba Davida Vávry je neodmyslitelně spjata s televizním pořadem Šumná města. „Za tento pořad moc děkuji, nikdy bych ty domy a ty pochody architektů tak intenzivně nezažil, jako když jsem se toho mohl dotknout. Měli jsme možnost vidět i um českých architektů, stavařů a sochařů v různých koutech světa. Díky tomu jsme mohli zapomenuté architekty, kteří odešli do světa připomenout i u nás,“ uzavírá David Vávra.
Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE.
Mohlo by vás zajímat: