Osobnosti současné architektury - Gabriela Kaprálová

Na vysoké škole se jí zalíbil ateliér profesora Rastislava Janáka. „Byl to architekt, který ustál Sametovou revoluci a pokračoval v profesorství na Vysoké škole výtvarných umění. Jako jeden z mála byl publikovaný v zahraničí,“ říká Kaprálová. Po revoluci se škola zaplnila zajímavými osobnostmi, kupříkladu Štefanem Šlachtou, který učil dějiny architektury, nebo architektem Jánem Bahnem. Dveře se otevřely i stážistům.

Půl roku po vystudování bydlela architektka Kaprálová v Bratislavě, soustavně ale hledala praxi v zahraničí. Nakonec začala pracovat v atelieru Genius Loci, kde v té době hledali architekta. „S mým studijním zázemím jsem byla vhodným kandidátem. V té době realizovali hodně výstav. Bylo to zajímavé období, protože jsem absolvovala projekt od návrhu po realizaci a jeho dohled,“ vypráví. Jednou z nich byla stálá sbírka asijského umění na zámku Zbraslav či výstava Magister Theodoricus v Anežském klášteře, která mapovala uměleckou výzdobu posvátných prostor hradu Karlštejna, za níž stál dvorní malíř císaře Karla IV.

Z úpravy fasády rekonstrukce

Později zatoužila po projektování větších staveb. „Naskytla se příležitost u pana architekta Martina Kotíka. Nastoupila jsem do rozjetého vlaku, tehdy se projektoval komplex budov Longin Business Center Na Rybníčku v Praze. Revitalizovalo se tam také okolí Rotundy svatého Longina,“ přibližuje Kaprálová. Budova o dvou podzemních a 6 nadzemních podlažích byla postavena v roce 2000 a její celková výměra činí 11 000 metrů čtverečních. Součástí budovy je rezidenční objekt, který nabízí 55 apartmánů k dlouhodobému pronájmu.

Kaprálová v roce 2006 založila vlastní studio. „Naskytly se mi menší zakázky vedle práce, a tak jsem se rozhodla, že se osamostatním,“ říká Kaprálová. Jednou z velkých zakázek byla rekonstrukce neorenesančního paláce České spořitelny. „Původní zadání bylo o úpravě fasády, nevědělo se, že se sáhne i na interiér. Zjišťovali jsme postupně, co funguje a nefunguje, dokonce jsme přišli na to, že každé podlaží je řešeno jinak. Spontánně jsme proto udělali úvahovou studii a vytvořili model vstupního vestibulu, který jsme věnovali tehdejšímu generálnímu řediteli banky. Ten po Vánocích rozhodl, že se pojede dál,“ dodává.

Nakonec se z úpravy fasády stala rozsáhlá rekonstrukce. Její součástí byly rozsáhlé úpravy technologického zařízení budovy, restaurátorské práce prováděné v největším rozsahu historie objektu, významné změny v provozním uspořádání budovy, které vedly k získání nových cenných společenských prostor banky a také k přehlednějšímu provozu bankovních služeb. V neposlední řadě byl součástí rekonstrukce nový interiérový design, který je moderní, souzní s historickou budovou, vede s ní demokratický dialog. Budova v roce 2009 získala v kategorii Rekonstrukce ocenění Grand Prix architektů.

Experimentální dřevostavba obklopena lesy

Gabriela Kaprálová si s rodinou v roce 2013 postavila vlastní dřevěný dům Zilvar. „Je to nízkoenergetická dřevostavba. Já jsem k nim tíhla odjakživa a tady jsem si v podstatě vyzkoušela dvojroli architekt – investor spolu s mým manželem a tehdy čtyřletým synem, který měl také právo do toho mluvit. Do zadání chtěl prehistorického členovce, tak jsme se ho snažili zasadit do tvarosloví domu. Nakonec se naklání k dvěstěletému dubu,“ usmívá se.

Experimentální dřevostavba se nachází v okrajové části malé klidné osady obklopené polem, loukami, lesy a je ideální pro relaxaci a odpočinek. Hlavní obytnou část domu tvoří velká společenská „světnice“ s kuchyňkou a jídelnou, na kterou navazuje krytá terasa. Ze světnice jsou po schodištích přístupné galerie, které jsou s přízemím opticky propojeny – prostor tak funguje jako jeden celek.

Atelier vyhrál první cenu

Architektka Kaprálová se také podílela na návrhu proměny zchátralé usedlosti Šatovka. Přestavba by měla začít v průběhu letošního roku. „Účastnili jsme se anonymní architektonické soutěže, která probíhala na podzim 2018. Vyhráli jsme první cenu. Byla to pro náš ateliér obrovská euforie, protože už několik let tíhneme a věnujeme se bydlení pro seniory a veřejně prospěšným stavbám,“ přibližuje.

Jedná se o malý urbanistický komplex, jehož součástí je historický objekt Malá Šatovka, který navazuje na původní zástavbu. Ohnisko společenského života tvoří právě usedlost Šatovka, která je nově zasazena do centrálního náměstí. V Šatovce jsou koncentrovány služby pro obyvatele areálu i pro širokou veřejnost.

Na původní usedlost přirozeně navazuje třípodlažní bytový dům s jídelnou v přízemí a bezbariérovými byty 2+kk v horních podlažích. Na východní straně na něj v rozehrané figuře navazují 4 menší dvoj/tří podlažní bytové domy s bezbariérovými malometrážními byty 1+kk, které obklopují komunitní dvorek situovaný na druhé výškové úrovni. Jednotlivé domy jsou s hlavní budovou propojeny krytou „kolonádou“, díky které lze projít část areálu bezbariérově.

Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE.