Osobnosti současné architektury - Jan Schindler a Ludvík Seko (Schindler Seko Architects)
Jan Schindler a Ludvík Seko se potkali už na talentových zkouškách na Fakultě architektury v Praze. Ačkoli se jejich cesty po studiu na krátko rozešly a každý šel čerpat zkušenosti do jiných ateliérů, osud tomu chtěl jinak, a tak společně v 90. letech založili svou první architektonickou kancelář. Mezi jejich pilotní projekty patřila například rekonstrukce a dostavba půdního prostoru u režiséra Jiřího Menzela. Od té doby ušlo jejich původně malé studio velký kus cesty a dnes se zaměřují na velké administrativní budovy, na projekt nové čtvrti na pražském Karlíně nebo na rekonstrukci Zengerovy trafostanice na Klárově.
Co Jana Schindlera a Ludvíka Seka přivedlo k architektuře? Jak už to bývá, oba měli zázemí, které je k této kariéře předurčovalo. Otec Jana Schindlera byl malířem, který studoval u profesora Emila Filly a živil se také scénografií, oproti tomu táta Ludvíka Seka byl stavební inženýr a strýc Garik Seko animátorem českých večerníčků. Oba tak spojuje záliba v umění i architektuře.
„Měl jsem to štěstí, že jsem začal studovat u pana profesora Paroubka, který podle mého názoru postavil nádherné stavby. To bylo ten první rok, poté jsme pokračovali dál, kdy už to nebylo tolik o osobnostech, ale více o návštěvách knihovny, kde jsme četli nejnovější architektonické časopisy. Po revoluci přišly osobnosti, které už byly inspirující, jako byl pan Lábus, pan Pleskot a pan Šik,“ vzpomíná na svá studia Jan Schnindler.
Za pravdu mu dává i jeho dlouholetý kolega Ludvík Seko. Podle něj bylo také velkým přínosem, že mohli po revoluci vycestovat. Se spolužáky se tak dostali do Spojených států i na výměnné pobyty.
„Měli jsem výměnný pobyt se studenty v Anglii, a to pro nás bylo také velmi inspirující, protože ti studenti nás seznámili s tou současnou britskou architekturou. Také bylo vidět, že samotná výuka je tam úplně jiná než u nás,“ dodává Seko.
Od menších zakázek až po samotné čtvrti
Jeden z prvních projektů, kde uspěli, byla realizace půdního prostoru pro režiséra Jiřího Menzela. Postupně se architekti dopracovali k návrhům rodinných domů a velkých administrativních budov. Zmínit můžeme projekt PPF Gate v pražských Dejvicích.
„Je to v podstatě inspirováno Engelovo urbanistickým plánem, kdy v podstatě měla vzniknout brána před vjezdem na Vítězné náměstí. My tou budovou dotváříme tu urbanistickou figuru a zároveň se snažíme ustoupit tak, aby vznikl veřejný prostor, aby budova nekončila chodníkem, ale aby tak okolo mohl být nějaký život,“ popisuje Schindler.
Velmi zajímavým a odvážným počinem jsou i domy přímo nad ústím Strahovského tunelu.
„Vzniklo tam asi šest projektů a z toho čtyři už stojí, je to takové doplnění blokové zástavby,“ říká Seko.
Díky arkýřům putuje do bytů dostatek světla, velmi nápadné je také vnitřní schodiště.
„Jeden ten dům dokonce přemosťuje 55 metrů, takže je to takové bydlení v mostě. I ta konstrukce toho vazníku se uplatňuje v interiérech. Dům ve Švédské ulici už je založen mezi tunely a má takový rošt, kde jsou umístěné byty. Vždy ta myšlenka projektu je, že chceme revitalizovat tu blokovou strukturu,“ komentuje Schindler.
Spolupráce s více studii
Nová čtvrť Rohan City má za cíl zklidnit Rohanské nábřeží a z dosavadní tepny vytvořit městský bulvár. Vzniknout by zde měl prostor pro kavárny a maloobchody. Obytné domy počítají se 400 byty. Mezi budovami postavenými v první a druhé etapě má být park.
„Vznikne nová čtvrť, která bude napojena na nový most s napojením na Holešovice a tím se teď zabýváme poměrně intenzivně. Naším cílem je docílit nějaké diverzity toho místa, proto spolupracujeme s dalšími architektonickými týmy, které potom budou projektovat jednotlivé domy, aby vznikla ta potřebná pestrost,“ vysvětluje architekt Schindler.
Trafostanice se přemění na muzeum
Emoce vzbuzuje projekt rekonstrukce Zengerovy trafostanice na Klárově, kterou Schindler Seko Architekti připravují pro potřeby nové galerie umění.
„Je to možná kontroverzní projekt, ale my ho máme velmi rádi, protože tam vznikne bohulibá funkce a ten dům, který byl uzavřený veřejnosti se otevře městu a bude dobře komunikovat s tím venkovním a veřejným prostorem,“ říká Schindler.
Nutno ovšem dodat, že budova netratí svůj charakteristický ráz, fasády a historické prvky, které se po dokončení prací opět vrátí na své místo.
Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE.
Pořad Osobnosti současné architektury
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
