Osobnosti současné architektury - Martin Rajniš
Maloval obrazy a účastnil se matematických soutěží. Právě to vedlo otce architekta Martina Rajniše k myšlence, že by z jeho syna mohl být dobrý architekt. „Táta mi říkal, ať nejsem tvrdohlavý a dám na jeho radu. Tvrdohlavý jsem byl sice furt, ale zpětně jsem velmi vděčný, že jsem na jeho radu dal,“ vzpomíná Martin Rajniš, spoluzakladatel České komory architektů a vlastní architektonické kanceláře Huť architektury Martin Rajniš. Studio založil v roce 2012 společně s architektem Davidem Kubíkem a je charakteristické hledáním cest napříč urbanismem, stavbami a designem.
V architektuře tíhne k přírodním materiálům, proto při realizaci zakázek využívá především dřevo či kámen. „Uvědomil jsem si, že třeba takové dřevo může být zároveň prostředníkem k lidským citům,“ říká Rajniš a dodává, že architektura není jen o technických věcech a strukturách, ale i nástrojem přátelství, soucitu a vlévání energie do nejbližších. To si uvědomil, když mu před lety umíral na vážné onemocnění blízký přítel.
Ne vždycky se ale věnoval přírodním materiálům. Po studiu na Fakultě architektury ČVUT nastoupil v roce 1981 do architektonického studia Shape, kde setrval do roku 1985 a spolupracoval na Pavilonu dopravy na Světové výstavě ve Vancouveru. V toce 1986 založil DA Studio, které stojí za většími i menšími projekty, nejvýznamněji se však studio zapsalo novou částí Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. O deset let později přenechal studio společníkům. „Atelier nesmí mít víc než sedm lidí, protože se pak ztrácí přátelská atmosféra. Jakmile mělo studio třicet členů, uvědomil jsem si, že se spíš starám o smlouvy a architektura jde najednou stranou,“ odůvodňuje své tehdejší rozhodnutí Rajniš.
K architektuře se po pauze vrátil po roce 2001, do té doby cestoval. Po návratu nejprve založil kancelář H.R.A, od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. V roce 2014 byl zvolen předsedou Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Mimo jiné pořádá odborné přednášky a semináře.
Martin Rajniš je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.
Po ukončení gymnázia v Praze – Braníku vystudoval v letech 1962–69 Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr). Po škole nastoupil do liberecké „školky architektury“ architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.
Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.
Hurá na cesty
Roku 1986 založil D.A. Studio. V 90. letech tato kancelář realizovala řadu větších i menších projektů v ČR i v zahraničí. Nejvýrazněji se práce kanceláře do tváře Prahy zapsala tvorbou nové části Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. V letech 1992–1995 byl členem soudu České komory architektů. Martin Rajniš přenechal v roce 1996 kancelář D.A. Studio svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a vyrazil na cesty. Zpět k architektuře se vrátil postupně po roce 2001.
Nejprve založil v roce 2003 s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A. V roce 2005 pak s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK. Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. Je spoluzakladatelem společnosti Teratekton a České větroplavební společnosti MRAK.
Martin Rajniš byl v roce 2014 zvolen předsedou Gremiální rady Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
V letech 1990–1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V letech 2001–2002, 2006–2007 vedl atelier architektury na Technické univerzitě v Liberci.
Šetrnost k přírodě
Architekt Rajniš pořádá odborné přednášky a semináře; se svými spolupracovníky a studenty architektury z celé republiky formou workshopů vytváří experimentální konstrukce, např. z rostlého dřeva (Dóm chaosu), které jsou šetrné k přírodě.
Počátky jeho tvorby charakterizují stavby velkých měřítek (obchodní dům Máj, nákupní centrum Nový Smíchov, výstavní pavilony aj.). Postupně se začal věnovat navrhování menších objektů, u nichž je hlavním stavebním materiálem dřevo. Typické pro jeho tvorbu jsou stavby ze skládaného dřeva (obytné stodoly, věže, rozhledny, pyramidy ap.).
Za výjimečný přínos světové architektuře v oblasti udržitelného vývoje získal v roce 2014 cenu Global Award for Sustainable Architecture francouzské nadace Locus. Sám k tomu řekl: To, co my děláme, se jmenuje „Přirozená architektura“. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi „mimochodem“ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architektura.
lan, nyv
Pořad Osobnosti současné architektury
Sledujte také
Doporučené pořady
Partneři
Odborní partneři
Mediální partneři
