Osobnosti současné architektury - Pavel Hnilička (Pavel Hnilička Architects+Planners)
Ač by se zdálo, že Pavel Hnilička by mohl být příbuzný architekta Eduarda Hniličky, není tomu tak. Jeho dědeček byl legionář a on sám se k architektuře dostal už v dětství, kdy ho zajímaly veškeré stavebnice. Cesta na ČVUT byla proto jasná. V současné době se Pavel Hnilička zabývá například založením nového městečka na okraji Prahy – Lichoceves nebo stavbou centrály České spořitelny na Smíchově.
Moment tvoření, kdy nejprve není nic a poté něco, ho fascinoval natolik, že zakotvil v oboru architektury. Pavel Hnilička má na kontě také zahraniční studium na jedné z nejslavnějších škol Evropy ve švýcarském Curychu, kde mohl v rámci postgraduálního studia spolupracovat i s tak významnou osobností v oboru, jako je rakouský architekt Dietmar Eberle. Nicméně, jejich spolupráce trvá dodnes.
Švýcarsko architekta zaujalo, že se zde chtěl i na čas usadit, nakonec ale kvůli lukrativnímu projektu zamířil zpět do Prahy, kde začal také budovat vlastní ateliér, který má momentálně kolem 20 lidí (PAVEL HNILIČKA ARCHITECTS + PLANNERS).
Jeho největší vášní se stal urbanismus. Jeden čas dokonce dělal asistenta na fakultě architektury ČVUT Ivanu Plickovi.
„Mě to téma vždycky lákalo, koneckonců moji práci, kterou jsem udělal v Curychu jsem pak přepracoval v roce 2005 v knihu Sídelní kaše, je to o tématu plánování sídel. Mě vždy fascinuje, kolik dokonalých předmětů máme a že se prostředí celkově zlepšuje, najednou ale vyjdete kousek za město a ocitnete se uprostřed ničeho, najednou jste v chaosu, věci na sebe nevážou a říkáte si, jak je možné, že neumíme sídla pořádně plánovat, aby se v nich dalo dobře žilo,“ říká Ing. arch. Dipl. NDS ETHZ in Architektur Pavel Hnilička.
Sídelní kaše
Prostorové rozpínání měst je dnes již reálnou skutečností a tento trend dále pokračuje téměř ve všech evropských městech. Budeme-li hledat výraz, který by výstižně vyjádřil podstatu tohoto jevu, narazíme v literatuře nejčastěji na sousloví urban sprawl (sídelní kaše). Po úspěchu prvního vydání vydalo nakladatelství HOST v roce 2012 vydání druhé.
Mezi aktuální počiny Pavla Hniličky můžeme zařadit například čerstvě dokončenou studentskou kolej v Praze Holešovicích. Projekt se vědomě hlásí k velkoměstskému formátu staveb s pevnou uliční čárou typickou pro tuto část Prahy. Vnitřní uspořádání domu, který poskytuje ubytování až pro 650 studentů, odpovídá typologii hotelu. Spodní část zabírá vstupní hala, společenské prostory, ale i obchody a služby. Součástí jsou také učebny, prostory pro divadlo, kino, tanec, sky bar nebo rozlehlá venkovní zahrada.
„Já osobně dávám velký důraz na to, jakým způsobem je stavba umístěna do území, jakým způsobem se stává součástí širšího celku,“ dodává Hnilička.
Jedna z nejzajímavějších věcí, na které momentálně pracuje je možná i proto založení nového městečka na okraji Prahy – Lichoceves. Cílem návrhu je vystavět městečko pro cca tři tisíce lidí v těsném zázemí Prahy. Sídlo vyroste kolem stávajícího historického jádra obce Lichoceves. Podstatným prvkem návrhu je zajištění každodenních potřeb pro nové obyvatele v místě tak, aby se nestalo pouhou noclehárnou.
Dalším aktuálním projektem Pavla Hniličky je stavba centrály České spořitelny v Praze na Smíchově. Jde o součást druhé etapy výstavby největší ucelené čtvrti v novodobé historii Prahy. Dále pak projekt na Novém Zličíně. Na obytnou část starého Zličína by dle studie z roku 2019 měla navázat nová obytná čtvrť s obchody a službami, namísto průmyslových hal zásobovaných kamiony. Starý a Nový Zličín se tím spojí v jeden celek. Dalším projektem je také výstavba nové atraktivní čtvrti v Jihlavě je navrhnout kvalitní bydlení včetně služeb a pracovních příležitostí. Projekt je rozdělen na dvě etapy a umožňuje postupný rozvoj jižní části města tak, aby zástavba mohla přibývat postupně dle aktuální poptávky. Zároveň navrhuje postupnou transformaci průmyslové oblasti a její přeměnu na smíšenou funkci.