Osobnosti současné architektury - Petr Vágner (AI - DESIGN)

Petr Vágner se dostal k architektuře na střední škole. „Nastoupil jsem na školu se zaměřením na elektro, nicméně během studia jsem pochopil, že elektrotechnika není to co je pro mě nejlepší, a proto jsem začal hledat něco jiného. Ve hře byla stavařina, která se mi zdála z pozice architekta kreativnější a zajímavější. Přišel jsem za svým tátou, který mi architekturu rozmlouval, čímž mi možná i nechtěně pomohl,“ vypráví Vágner, který poté nastoupil na pražskou techniku. Jelikož už bylo po revoluci, měl štěstí na přednášky slavných zahraničních architektů. „Na škole se začali objevovat i noví profesoři, čehož jsem se snažil využít. Nejvíce na mě zapůsobil pan architekt Čejka,“ dodává architekt.

Ke konci studií na vysoké škole se dozvěděl, že architektka Eva Jiřičná ve své anglické kanceláři nabízí možnost stáže pro české studenty. „Shodou náhod měla mít v Brně přednášku. Sebral jsem všechny svoje papíry i projekty a poměrně pozdě jsem tam jel. Vyčkal jsem po přednášce a šel za ní. Vytvořila se u ní dlouhá fronta lidí, ke které jsem se připojil. Prolistovala si portfolio a řekla, že se mi ozve. Při cestě domů jsem si říkal, že je to ztracené,“ vzpomíná Vágner, jemuž se Jiřičná několikrát ozvala na záznamník v době, kdy byl zrovna na horách. Na následný roční pobyt v Anglii rád vzpomíná.

Komplikovaný stísněný prostor

Současně s vojenskou službou spolupracoval s Jiřičnou dál, konkrétně na projektu Oranžerie na Pražském hradě. Sto metrů dlouhý prosklený objekt respektuje historickou funkci původního místa a zároveň promlouvá architektonickým jazykem 20. století. Konstrukce je navržena v podobě půlkruhové diagonální sítě z nerezové oceli, která nese skořepinu z tvrzeného vrstveného skla. Vnitřní prostory jsou bez sloupků, ale fungují ve třech samostatných odděleních pro různé klimatické podmínky. Automatické rolety v létě vytvářejí stín a v zimě plní funkci izolace.

V roce 2002 pracoval na hotelu Josef v Praze. V přízemí a suterénu budovy se nacházejí veřejné prostory – recepce, restaurace a konferenční místnosti. Do zbývající části budovy je situováno 110 pokojů zakomponovaných do komplikovaného a často stísněného prostoru. I tak jsou pokoje řešeny se vším pohodlím. Pokoje ve dvou nejvyšších patrech mají terasy, které lze použít k odpočinku i k vyhlídce na město.

Vytvoření víceúčelového prostoru

O dva roky později se Vágner podílel na pražském Kostelu svaté Anny. Záměrem rekonstrukce bylo kromě konzervace vnějšího a vnitřního pláště budovy, dochovaných prvků, nástěnných maleb a konstrukcí rovněž vložení nových interiérových prvků, jako je schodiště na emporu, točité schodiště do věže, obslužná lávka po obvodu krovu, pódium pro účinkující, nová podlaha, hygienická zařízení pro hosty a účinkující, jakož i osvětlení a akustické vybavení. Cílem bylo vytvoření víceúčelového prostoru s kapacitou až 300 osob, vhodného pro konání koncertů, konferencí, výstav, divadelních představení, firemních akcí a podobně.

Budova Univerzity Tomáše Bati z roku 2007 zase sestává ze dvou hlavních křídel, uprostřed s rozměrným společným atriem. Jedním je univerzitní knihovna na pěti nadzemních podlažích pro přibližně 440 studentů, druhým je centrum UTB (rektorát), které má kapacitu přibližně 60 zaměstnanců. Ve dvou podzemních podlažích jsou umístěny technické služby a parkoviště.

Nutnost izolovat hluk

Café BBraun, jehož realizace proběhla v roce 2011, se nachází ve slavné funkcionalistické budově (Lékařský dům) v Praze. Byl znovu otevřen původní dvoupatrový interiér a jako hlavní prvek bylo přidáno skleněné točité schodiště. Byly renovovány všechny historické prvky a s ohledem na funkcionalistický styl budovy byla pro barevnou koncepci prostoru zvolena kombinace černé a bílé. Na zdech jsou vystaveny výrobky firmy BBraun, která je majitelem této kavárny.

Kongresové centrum Zlín ze stejného roku se nachází ve středu města hned vedle Univerzitního centra UTB. Centrum bylo vybudováno jako multifunkční komplex pro konání různých představení a jako trvalé sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů. Budova se nachází v blízkosti rušné křižovatky, a proto bylo nutné hlavní sál izolovat před vnějším hlukem či vibracemi. Z provozních důvodů též existoval striktní požadavek vytvoření cirkulační zóny. Hlavní multifunkční sál má zasunovací sedadla a díky tomu lze flexibilně vytvářet prostory pro inscenování oper a konání koncertů, plesů a konferencí.

Budovu jen zatraktivnit

V roce 2017 Petr Vágner společně s AI DESIGN pracoval na Vzdělávacím komplexu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dva bloky budov jsou navzájem propojeny jednopodlažní částí se vstupní halou s recepcí a s velkou posluchárnou pro 250 studentů. Na tomto podlaží je dále výstavní místnost a 3 další posluchárny, každá zhruba pro 100 studentů. V dalších podlažích jsou umístěny učebny, kabinety, kanceláře, zasedací místnosti a studentský klub. Na každém podlaží interních atrií je prostor pro setkávání studentů. Na podlahy atrií je použita škála veselých barev, prosvětlujících interiér, i když nesvítí slunce.

O rok později studio AI DESIGN oslovil klient s již vydaným stavebním povolením a požadavkem, zda by architekti mohli jeho budovy upravit a zatraktivnit. Rezidence Sky Barrandov je nakonec tvořena dvěma samostatnými bytovými domy a domem služeb. Celkově je v projektu 108 bytových jednotek s parkováním a zázemím v suterénu.

Výhra mezinárodní soutěže

Navrhovaná stavba Novomlýnské brány Revoluční z roku 2019 se nachází v Praze 1 na konci Revoluční ulice směrem k Vltavě, na křižovatce s Lannovou ulicí, v místě, kde původně stála budova Eliščiných lázní a budova obytného domu. Okolí barokního domu bude nově předlážděno a upraveno s použitím zeleně a bude plně zpřístupněno veřejnosti. V prostoru za barokním domem od ulice Lannova bude navíc vytvořen veřejnosti přístupný venkovní prostor – piazzeta určená k pořádání kulturních akcí.

Centrum Nového Žižkova v Praze ze stejného roku vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž na komplex rezidenčních staveb na místě dosluhující telekomunikační budovy na Praze 3. Ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů jsou navrženy nadstandardní byty, zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější byty. V dolních patrech bytových domů jsou rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu je kladen mimořádný důraz na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak zde veřejnosti otevře téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku, tedy plocha asi 27 000 čtverečních metrů. To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí.

Podívejte se také na další díly pořadu Osobnosti současné architektury ZDE.